Betlémská cesta v Třešti a výroba vánočních ozdob ze skleněných perliček rozšířily seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Na seznamu už je 14 aktivit, které prezentují udržování tradic a řemesel. Zápis do národního seznamu je prvním krokem k tomu, aby bylo možné usilovat o zapsání těchto lokálních fenoménů na seznam UNESCO.
Muzeum Českého ráje v Turnově předložilo k zápisu výrobu tradičních vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček společnosti Rautis z Poniklé na Semilsku. „Je to unikátní věc, už to umí jen kolem 20 lidí a nikde jinde v Česku ani ve světě to není. Chceme proto připravit i návrh na zápis na seznam UNESCO,“ řekla ředitelka Muzea Českého ráje Vladimíra Jakouběová.
Rautis je firma s 24 zaměstnanci v Krkonoších. Už několik let se otevírá i turistům, letos si jich zdejší unikátní výrobu prohlédlo bezmála dvanáct tisíc.
Zapsat Betlémskou cestu v Třešti navrhlo Muzeum Vysočiny v Třebíči. Vždy mezi Vánocemi a začátkem nového roku mohou lidé navštěvovat domácnosti, kde mají lidé své betlémy komponované jako diorama, v němž se krajina vytvářená z pařezů, mechů a jiných přírodnin stupňovitě zvedá a přechází v krajinu malovanou.
„Budeme se snažit tradici udržet,“ řekl předseda třešťského Spolku přátel betlémů Pavel Brychta. Betlémská cesta je otevřena od 26. prosince do 2. února, návštěvníci si mohou prohlédnout vyřezávané betlémy ve 13 rodinách. Betlémy jsou také v muzeu, na zámku a v kostele. Zájem je zřejmě i díky mírné zimě zatím mimořádný, denně přicházejí stovky lidí. „Letos je to extrémní, do rodin proudí davy,“ uvedl Brychta.
V letech 2009 až 2014 byly do národního seznamu nemateriálních statků zapsány Myslivost, Valašský odzemek, Vodění jidáše, Východočeské loutkářství, Běh o Barchan, Technologie výroby modrotisku, Tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze a České loutkářství.
Další čtyři se již dostaly i na seznam nehmotného dědictví UNESCO – Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010 – ČR v rámci nadnárodní nominace koordinované Spojenými arabskými emiráty) a Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011).
Letos předložily Česká republika a Slovenská republika společnou nominaci Slovenské a české loutkářství. O ní se bude v orgánech UNESCO rozhodovat na podzim 2016. Mezi favority na další zápis jsou také modrotisk a Priessnitzova vodoléčba. Slovensko už má na seznamu nehmotného světového dědictví hudbu z Terchové a fujaru.
Hmotné kulturní a přírodní památky pak světový výbor UNESCO schvaluje vždy na výročním zasedání zjara. Na něj se ČR dlouho nepodařilo prosadit nový zápis, zatím posledním byla úspěšná nominace baziliky a židovského města v Třebíči v roce 2003. Celkem jich má Česká republika dvanáct.
V kandidatuře lázní zatím není jasno
Na předběžném seznamu kandidátů je 19 položek, nejčastěji se mluví o společných nominacích dvou států – krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem. Jedním z uchazečů jsou také evropské lázně - namísto původně 16 se ale začalo mluvit jen o zápisu sedmi z nich, z toho z Česka jen o Karlových Varech a Mariánských Lázních. To se ale nelíbí vedení Františkových Lázní, které v nominaci dříve byly i s Luhačovicemi. V lednu se proto na ministerstvu kultury sejde pracovní skupina, která by do hry mohla vrátit celý západočeský lázeňský trojúhelník.
