Praha – Jako hosté nedělních Otázek Václava Moravce se sešli předsedové poslaneckých klubů čtyř parlamentních stran. Během dvouhodinového pořadu rekapitulovali uplynulý rok, ale především diskutovali o důležitých událostech, jako jsou například reformní opatření nebo ratifikace Lisabonské smlouvy, jejichž projednávání poslance i senátory v roce 2008 čeká.
Topolánkův batoh plný reforem
Balík reformních zákonů, který vzbuzuje poměrně bouřlivé diskuse v parlamentu i mezi veřejností, vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku. Jeho potřebnost zdůvodňuje vláda nutností zastavit nebo alespoň zmírnit další zadlužování státu. Opozice se ale naopak domnívá, že Česká republika se bude dále zadlužovat i po zavedení reforem, z nichž některé navíc považuje za sociálně necitlivé. Za takové označuje zavádění poplatků ve zdravotnictví či snižování sociálních dávek.
Právě poplatky za zdravotní péči vyvolávají největší vlnu emocí. Někteří sociálnědemokratičtí a komunističtí poslanci podepsali petici, která vyzývá k neplacení poplatků. S tak radikálním protestem ale ne všichni jejich straničtí kolegové souhlasí. „I špatný zákon je třeba dodržovat,“ odpověděl Michal Hašek, předseda poslaneckého klubu ČSSD, na otázku Václava Moravce, zda bude v novém roce u lékaře platit.
Začátkem ledna mají také probíhat koaliční jednání o parametrických změnách systému penzí, které podle Topolánkovy vlády patří mezi nevyhnutelná reformní opatření. Nejnovější informace totiž ukazují, že do deficitu by se penzijní systém kvůli inflaci mohl dostat již v roce 2010, tedy o sedm let dříve, než se původně předpokládalo.
Zelení i lidovci vyjádřili podporu návrhu ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na základě jeho příslibu, že v penzijní reformě zohlední ženy, které vychovaly dvě a více dětí. Možnost jejich předčasného odchodu do důchodu měla být, stejně jako u ostatních skupin obyvatelstva, v rámci první etapy reformy bez náhrady zrušena.
Námitky proti navrhovaným změnám mají sociální demokrati, Nečas hodlá reformu prosadit i bez jejich souhlasu. Je škoda, že se nám nepodaří přijmout důchodová opatření napříč politickým spektrem, jedná se o systémovou reformu, kde by dohoda měla fungovat několik desítek let, bez ohledu na to, kdo je opoziční a kdo vládní strana, shodují se ale Kateřina Jacques (SZ) i Michal Hašek (ČSSD).
"Třetí komora parlamentu"
První fázi reformy veřejných financí provází řada stížností k Ústavnímu soudu ČR. Obrátili se na něj například opoziční poslanci, kteří věří, že soud část vládní reformy veřejných financí zruší. Podle slov Pavla Rychetského soud jejich stížnosti nestihne do prvního ledna příštího roku, kdy balík reformních zákonů vstoupí v platnost, projednat.
Rychetský také v Otázkách vyjádřil politování nad tím, že ideologické střety probíhající na půdě parlamentu končí velmi často u Ústavního soudu, který se tak stává jakousi třetí komorou parlamentu. „Není to nic, co by svědčilo o dostatečné kultuře politické scény, naopak bych řekl, že to svědčí o jisté míře její bezmocnosti,“ prohlásil.
Ratifikace unijní smlouvy
Po novém roce by vláda měla parlamentu předložit k ratifikaci Lisabonskou smlouvu, kterou před deseti dny podepsali zástupci sedmadvaceti evropských zemí. Reformní smlouva má vstoupit v platnost v roce 2009, předtím ji ale musí ratifikovat všechny členské země Evropské unie. V České republice se její přijetí neobejde bez stranických střetů. KSČM, podle předsedy jejího poslaneckého klubu Pavla Kováčika, požaduje, aby v tak zásadní věci rozhodovali občané v referendu. K takovému požadavku se ostatní strany nepřiklánějí, občanští demokraté ale chtějí, aby dokument posoudil Ústavní soud.
Sociální demokraté i zelení přistoupení ke smlouvě schvalují celkem bez výhrad. „V prvním pololetí roku 2009 předsedáme Radě Evropské unie, je tedy v našem zájmu, aby smlouva byla ratifikována rychle, jinak bychom se mohli ocitnout v právním vákuu, kdy předchozí smlouva už platná nebude, a lisabonská ještě ne,“ domnívá se Kateřina Jacques.
„Trojvolební“ rok
Českou republiku čekají v roce 2008 troje volby. V únoru volba prezidenta, na podzim pak budou voleni zástupci do senátu a do krajů. O novém prezidentovi budou poslanci a senátoři rozhodovat 8. února. Jejich hlasy může získat buď stávající hlava státu Václav Klaus, který má podporu především v řadách ODS, nebo ekonom Jan Švejnar, jehož by na Hradě rádi viděli nezávislí, zelení a sociální demokraté. Kluby komunistické a křesťanskodemokratické strany zatím nepodpořily žádného ze dvou ohlášených kandidátů.
Mezi občany České republiky je obliba Václava Klause jako prezidenta poměrně vysoká, podle výzkumu agentury STEM pro Českou televizi získává ale i Jan Švejnar stále více přízeň veřejnosti.
