Pařížský aerosalon ovlivňuje krize a nehoda letu 447

Paříž – Ekonomická krize, která postihla všechny výrobce letadel, a také nedávná nehoda Airbusu A330 na letu Air France 447, který se zřejmě rozpadl nad Atlantikem, má výrazný vliv na právě začínající aerosalon na letišti Le Bourget v blízkosti Paříže. 48. Mezinárodní letecký a vesmírný veletrh bude do čtvrtka otevřen odborné veřejnosti a novinářům, od pátku do neděle bude moci na pařížský aerosalon přijít každý. Letos na této akci nebudou k vidění zástupci značek Gulfstream a Cessna, což jsou výrobci malých strojů většinou pro privátní použití. I přesto se návštěvníci i odborníci mohou těšit až na dva tisíce vystavovatelů.

Veřejnost budou tradičně nejvíce lákat vystavená letadla a vrtulníky používané v současnosti, ale také vzácné historické exponáty. Sté výročí slavného aerosalonu bohužel halí mraky. Deštivé počasí přesně vystihuje náladu jen pár dní po tragické nehodě Airbusu 330, při které zemřelo 228 cestujících.

Aerosalon ve stínu tragédie 

Právě tragický konec letu Air France 447, během níž se zřejmě za letu rozlomil stroj typu A330, zaměstnává na aerosalonu konstruktéry letadel. Ti si kladou otázku, zda se podobná havárie může opakovat. Airbus A330 je totiž stroj docela běžné konstrukce, tak jako statisíce dalších letadel převážejících denně pasažéry po světě.

Tom Andrews, výkonný ředitel společnosti Airbus

„Musím říct, že všichni v oboru jsou pořád ještě v šoku. Ale to letadlo má za sebou víc než 60 milionů letových hodin. Je to nejbezpečnější stroj na světě.“


Dva největší světové výrobce civilních letadel Boeing a Airbus trápí v současnosti ještě jeden velký problém – kvůli krizi nemají zakázky. Boeing má v současnosti jistou zakázku na pouhých sedm strojů. Americký výrobce přitom od začátku roku evidoval zakázky na 73 strojů, naprostá většina z nich ale byla zrušena. Možným světýlkem na konci tunelu se jeví podpis první zakázky pro Airbus hned první den akce. „Jsem rád, že můžu oznámit, že Qatarské aerolinky kupují 24 letadel A320,“ ohlásil transakci za 1,9 miliardy dolarů (přes 37 miliard korun) generální ředitel Qatar Airways Akbar Al Baker. Boeing naproti tomu „utřel nos“ a první den přehlídky vyšel naprázdno.

Řada aerolinek a hlavních výrobců sice kvůli finančním problémům omezila na přehlídce počet svých exponátů, to ale podle organizátorů vykompenzoval rekordní počet menších společností, kterých je kolem 1500. „I přes krizi považujeme letošek za úspěch, protože máme plno,“ poznamenal minulý týden ředitel aerosalonu Louis Le Portz. Pořadatelé aerosalonu tak doufají, že se na expozice dvou tisíc vystavovatelů přijde podívat 300 tisíc návštěvníků.

Vystavují i Češi 

Svůj pavilon na leteckém veletrhu otevřela i Česká republika. Ta se chce prezentovat jako země, jež může zahraničním investorům nabídnout kvalifikované zaměstnance či dostatek subdodavatelů, nižší provozní náklady při zachování stejné kvality výroby či výzkumu a vývoje nebo třeba možnost rozšíření distribuční sítě o země střední a východní Evropy, a to díky své výhodné zeměpisné poloze.

Publicista Jiří Slavíček pro ČT24:

„Češi jsou tady už tradičně v letectví s malými letadly, mají zcela hmatatelné úspěchy.“


Právě tyto výhody už v minulosti využil francouzský producent komponentů pro letecký průmysl Latecoere, který v ČR pod značkou Letov vyrábí dveřní mechanismy pro dopravní letouny Airbus. S českými odborníky však úzce spolupracují i společnosti z jiných zemí. Například České vysoké učení technické v Praze je zapojeno do projektů vedených americkým Federálním leteckým úřadem či NASA. Výzkumu a vývoje v oblasti letectví se české firmy účastní i na evropské úrovni, a to díky tomu, že ČR je jediná v oblasti střední a východní Evropy členem Evropské kosmické agentury.

Přesto největší pozornost zase upoutali ti největší. Přetahuje se Amerika a Rusko. Američani úplně poprvé na francouzské půdě představují svoji nejlepší stíhačku F22 z dílny společnosti Lockheed Martin. Rusové zase přivezli své první osobní letadlo od rozpadu Sovětského svazu. Jejich Superjet tak prvním letem dokonce předhoní americký Boeing 787 Dreamliner.

  • Tom Andrews autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/930/92996.jpg
  • Akbar Al Baker autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/930/92997.jpg
  • Stíhačka F22 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/931/93003.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Agentury pro sociální začleňování vyhlásily stávku

Odbory Agentury pro sociální začleňování vyhlásily na 1. června jednodenní stávku kvůli reorganizacím ve státní správě a rušení odborných týmů. Požadují, aby vedení institucí chystané změny se zástupci zaměstnanců předem projednávalo. Mají podporu dalších odborářů ze státní správy, chtějí začít spolupracovat. Uvedla to Charlota Dědková z agentury.
09:07Aktualizovánopřed 23 mminutami

Powerbanky nepatří do odbaveného zavazadla. Letiště Praha řeší několik případů denně

Letadlo na trase z Hurgády do Londýna muselo nouzově přistát kvůli powerbance, kterou měl cestující v zavazadlovém prostoru. Přestože problém nakonec nenastal, pilot z bezpečnostních důvodů let odklonil. Elektronická zařízení s lithium-iontovými bateriemi představují riziko, kvůli kterému může celé letadlo shořet. To se stalo loni v Jižní Koreji, kde se letadlo vznítilo těsně před startem. Důvodem byla zřejmě právě poškozená powerbanka.
před 48 mminutami

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 2 hhodinami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 11 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 13 hhodinami
Načítání...