Pafko: Nejsou nadstandardní operace, medicína je jen jedna

Praha – Chirurgové a profesoři Jan Pirk a Pavel Pafko se shodují, že v péči o pacienta nelze označovat lepší či horší materiál. Podle nich není možné rozdělit materiály používané při operacích na standardní a nadstandardní, jak plánuje zdravotnická reforma. Dokázali by si ale představit, že by si pacienti připláceli za výběr lékaře, který je bude operovat. Připlácení na lepší kolenní kloub nebo na lehkou sádru sice bude už od prvního prosince legální, zato připlatit si za lepšího doktora stále není možné. Praxe obálkových darů špičkovým lékařům nebo nepřímo nadacím tak bude pokračovat dál.

Zdravotnická reforma počítá mimo jiné s rozdělením zdravotnické péče na základní a nadstandardní. Pacienti by si podle návrhu ministerstva zdravotnictví mohli připlatit za lepší kyčelní kloub, sádru nebo oční čočku. Na standard budou mít nárok pacienti ze zdravotního pojištění. Za nadstandard si budou připlácet. Podle profesorů Jana Pirka a Jana Pafka ale materiály na lepší a horší rozdělit nelze, alespoň v chirurgii ne. 

„Nemůžete někomu do srdce, když na tom záleží jeho život, našít něco, o čem nejste přesvědčen, že to je v pořádku, a že někomu našijete horší chlopeň. To se nesrovnává s lékařskou etikou,“ argumentuje kardiochirurg z IKEMu profesor Jan Pirk. 

„Česká chirurgická společnost se distancovala od toho, aby vytvářela nějaké standardní a nadstandardní operace. Medicína je pouze jedna,“ přidal se chirurg z Fakultní nemocnice Motol profesor Pavel Pafko. 

Podle něj by standard a nadstandard měly určovat pojišťovny. „Jsme schopni říct cenu výkonu. Ale je nám dost jedno, odkud prostředky na ten výkon přijdou. Zda přijdou z všeobecného pojištění, nebo přijdou tak, že si bude pacient připlácet. A od toho je tu plátce, tedy pojišťovny, aby řekly, co a jak budou platit.“ 

Pavel Pafko o korupci v nemocnicích: „Jenom velmi hloupý člověk si může myslet, že člověk, který přijede do nemocnice autem za 3 miliony, si vezme pyžamo a postaví se do řady s těmi, kteří přijeli tramvají.“


Oba lékaři se ale shodli na tom, že pacienti by si mohli připlatit za to, když budou chtít na běžný zákrok lékařskou kapacitu. „Toto je princip nadstandardu, ne to jestli bude dražší nebo levnější vlákno nebo nějaký šroubek,“ myslí si Pafko. 

Pirk ujišťoval, že ze základního pojištění má každý pacient právo na to být operován lékařem, který má k zákroku odbornou způsobilost. Jestliže by si ale pacient připlatil, měl by právo na to, aby ho operoval šéf nebo zástupce šéfa. Přitom by bylo samozřejmé, že na nejsložitější zákroky má způsobilost pouze zkušený chirurg.



Lékařské společnosti žádají zavedení legální platby za odborníka proto, aby se dnešní živelný systém zprůhlednil a zdanil. A slibují, že pacienti by nemuseli platit horentní sumy. Pokud by ministerstvo placení za operaci u špičkového lékaře povolilo, mohlo by být pro pacienty levnější, než je dnes na černém trhu. V budoucnu by na něj v rámci konkurenčního boje chtěly přispívat i zdravotní pojišťovny.

Česká televize zjistila, kolik se už dnes za jednotlivé operace špičkovým lékařům platí. Za výměnu kyčelního kloubu to je podle nemocnice 10 až 15 tisíc. Pět až deset tisíc korun stojí operace kýly nebo žlučníku. A stejně tolik za vyhlášené porodníky. 

Za kolik je zákrok u špičkového lékaře
Zdroj: ČT24

Nadstandardní péče

Vyhláškou ministerstva zdravotnictví budou definovány nadstandardní výkony a materiály, za které si bude moci pacient připlácet. Mohly by to být například robotické operace místo invazivní, lepší/dražší čočka při operaci šedého zákalu nebo kvalitnější kloubní náhrada. Zatím se ale jedná jen o příklady, protože co bude nakonec ve vyhlášce definováno, zatím není známo. Pacient si od data účinnosti nové vyhlášky připlatí pouze rozdíl v ceně nadstandardu a standardu, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...