Orlík zůstává přeplněný, Vrané pouštělo víc vody, než se tvrdilo

Praha – Neochabující pozornost poutá vedle dolního toku Labe také Vltavská kaskáda a její činnost v uplynulých dnech; starostové vytýkají Povodí Vltavy, že přehrady neodpustilo včas, a zhoršilo tak situaci na dolních tocích. Nově se navíc potvrdilo, že poslední část kaskády – přehrada Vrané – odpouštěla kvůli technické chybě víc, než měla. Generální ředitel Petr Kubala ale práci vodohospodářů hájí, v současnosti přesycený Orlík podle něj snižoval hladinu minimálně od minulého pondělí. Podporu mají vodohospodáři i u premiéra Petra Nečase a členů krizového štábu.

Orlická přehrada je vůbec největším rezervoárem vody na Vltavě, a logicky tak má i největší retenční schopnost. Podle grafu o pohybu hladiny, který generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala prezentoval v Událostech, komentářích, probíhalo soustavné odpouštění Orlíku minimálně od 20. května, po středě 27. května byly propady hladiny nepatrně výraznější (viz graf níže).

„Odpouštěním jsme dosáhli toho, že v době, kdy jsme začínali plnit, jsme se dostali na jednonásobné zvýšení retenčního prostoru, čili na 123 milionů kubíků,“ informoval Kubala. „Odpouštěli jsme nikoli z důvodu výstrahy, ale kvůli deštivému počasí tak, jak jsme zvyklí z hlediska naší praxe. Odpouštělo se tak, jak je nutné, každá přehrada má rychlost odpouštění, týká se to mj. stability hráze.“

Jeho podřízený, ředitel sekce správy Povodí Vltavy Tomáš Kendík, potom v souvislosti s kaskádou (nikoli samotným Orlíkem) uvedl: „My jsme začali odpouštět už v pondělí, hovoříme o minulém pondělí. Hydrologická předpověď se v současnosti neposkytuje v rozsahu větším než jeden týden.“ Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ovšem tvrdí, že kohouty se na vodních dílech Vltavy otočily ve středu: „V okamžiku, kdy jsme dostali v polovině minulého týdne první informace o tom, že hrozí srážky, v ten okamžik začala kaskáda vypouštět.“

Nečas: Předpověď počasí je šamanština

Starostové z měst a obcí na dolním toku Vltavy a Labe Povodí vyčítají, že Vltavská kaskáda nevytvořila dostatečný rezervní prostor, který by zadržel velkou vodu. Představitelé státu i Povodí však již několikátým dnem opakují, že přehrady v 60. letech nevznikly jako ochrana před záplavami, a udrží tak jen menší povodeň. V případě té letošní navíc situaci komplikovala Sázava a zejména rozvodněná Berounka a její odložená kulminace, kvůli které kaskáda svou vodní masou nesměla zhoršit situaci níž po proudu.

„Snažili jsme se dát čas Praze na to, aby mohla postavit hráze. Naši vodohospodáři věděli, že tam tu vodu nemohou pustit ve větším množství dřív, abychom mohli ochránit maximum majetku,“ vysvětluje ministr zemědělství Petr Bendl. Práce vodohospodářů našla zastání i u premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas: „Povodí Vltavy u Vltavské kaskády postupovalo na základě prognóz ČHMÚ a skutečnost byla nakonec horší než prognózy ze středy minulého týdne - je to ale předpovídání počasí, není možné vinit ani ČHMÚ, že neodhadl výši srážek. Je to nesmírně komplikovaná šamanština, byť vědecká.“

Povodí Vltavy dávalo o přehradě Vrané zkreslené informace

Oproti předpokladům se nakonec z kaskády muselo začít odpouštět v pondělí, když se rezervy Orlíku zaplnily během dne a půl a hladina vzrostla o pět metrů (viz graf výše). Podle Kubaly přitom největší příval vody nepřišel z výše položených vltavských přehrad a jihočeských přítoků Vltavy, ale nepředvídaně z tzv. mezipovodí, čili menších toků na území středních Čech, které ústí do části Vltavské kaskády nad metropolí.

Podle aktuálních informací ale poslední část Vltavské kaskády, přehrada Vrané, skutečně odpouštěla víc, než měla, a Povodí Vltavy tak na svých webových stránkách dávalo o průtoku zkreslené informace – „snížilo“ ho o 500 kubíků. Na vině mělo být porouchané čidlo, které průtok měří. „Tu chybu jsme viděli, ale nechtěli jsme do těch stránek zasahovat,“ potvrdil dispečer Karel Březina. „Data nikdo nekontroluje, jak je ta zařízení změří, jdou se všemi chybami přímo na stránky.“

Podle starostky Vraného Martiny Filipové ale takové konání vodohospodářů výrazně zkomplikovalo situaci. „Pro nás to znamená, že jsme občany informovali výrazně později, než kdyby nám byly předkládány dobré informace,“ uvedla s tím, že evakuace mohla za standardních podmínek proběhnout v klidu.

  • Vrané nad Vltavou autor: Monika Černohousová, zdroj: Krizová mapa Česka
  • Přehrada ve Štěchovicích autor: Petr Holitscher, zdroj: Facebook

Přeplněný Orlík i Lipno. Příští týden má pršet

V tuto chvíli Vltavská kaskáda vodu spíš zadržuje, než aby ji mocně upouštěla. Kótu přelivu dosahuje Lipno i Orlík, který pouští 1350 kubíků za sekundu, Slapy jsou stále nad maximem a jistí je níže položené Štěchovice a již zmíněné Vrané. Povodí Vltavy se v příštích dnech odtok navyšovat nechystá. „Pro následujících 48 hodin jsou předpovídány pouze lokální přeháňky, které žádným zásadním způsobem neovlivní odtokovou situaci,“ informovala jeho mluvčí Michaela Pohůnková.

Praha potom kvůli přeplněné Orlické přehradě zatím nehodlá odstraňovat ani protipovodňové zábrany a opatření spojená s povodněmi neodvolá do té chvíle, dokud nebude mít Orlická přehrada dostatek volných kapacit pro případ, kdyby začalo znovu pršet. Kvůli případnému upouštění Vltavské kaskády by totiž mohl průtok ve Vltavě znovu stoupnout.

Ředitel závodu Dolní Vltava Jiří Frýdl: „Máme samozřejmě snahu co nejrychleji vyprázdnit ochranný objem Orlické nádrže, to je priorita číslo jedna. Dokud neproběhnou kulminace Labe na území České republiky, určitě nebudeme zvyšovat průtok Prahou.“

Jasnou odpověď na to, kdy se vltavským vodním dílům uleví, ale nedává ani předpověď počasí. Pršet, i když už méně intenzivně, bude ještě zhruba týden. Po víkendu mají být srážky dokonce trvalejší. „Počasí i teploty budou sice poměrně vysoké, avšak stále očekáváme každý den srážky,“ řekl meteorolog ČHMÚ Josef Hanzlík. „Bouřky mohou být ojediněle intenzivní, může v nich napadnout až 30 milimetrů srážek, což by v nasycených povodích mohlo ojediněle způsobovat zase zvýšení hladin.“

Aktuální stav vodních děl na Vltavě naleznete zde.

Petr Nečas: "Nejsme osli, abychom říkali, že všechno proběhlo bezvadně. Jsme si ale jisti, že se ti lidé snažili při nejlepším vědomí a svědomí dělat to nejlepší."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 43 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 48 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...