Praha - Ministerstvo spravedlnosti chce urychlit vyřizování žádostí o odškodnění za nezákonnou vazbu. Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové teď ministerstvo řeší asi 50 takových žádostí – do konce května by měla vzniknout zpráva o tom, jak řešit konkrétní případy. Odškodné prý bude zhruba ve vyší 1 000 až 2 000 korun za každý den strávený ve vazbě. Ministerští úředníci prý zatím někdy váhali a nebyli si jisti, jak vysokou částku přiznat, protože výši částky neupravuje žádný předpis. Nově stanovená minimální hranice i průměr odškodného podle ministryně vychází z české i evropské judikatury.
„Spodní hranice odškodnění za nezákonnou vazbu bude 300 korun za den, což je částka vycházející z aktuální minimální mzdy. Konkrétní výše horní hranice není stanovena, každý případ se bude posuzovat individuálně. Nicméně běžná úroveň odškodnění by se měla pohybovat v rozmezí 1 000 až 2 000 korun za každý den,“ upřesnila ministryně.
Její úřad loni obdržel přes 2 500 žádostí o náhradu škody, buď šlo o nesprávný úřední postup soudů, nepřiměřenou délku soudního řízení, nebo o žádosti v souvislosti s trestním stíháním či vazbou. Celkově ministerstvo na odškodném vyplatilo přes 93 milionů. Finanční odškodnění prý bude neprodleně vyplaceno v těch případech, ve kterých byla vazba prokázaně nezákonná. Přiznané odškodné bude vycházet z konkrétně vyčíslitelné škody, která člověku ve vazbě vznikla.
V současné době má odbor na stole 1 258 žádostí, 2 951 žádostí už řeší soudy. Ty se žádostmi zabývají v případech, kdy ministerstvo alespoň z části neuznalo nárok za oprávněný, a žadatelé proto na stát podali žalobu. Ministryně si myslí, že žalob kvůli nezákonné vazbě by teď mohlo ubýt, protože žadatelé mohou vnímat současný krok ministerstva jako smírné gesto.
Zákonná lhůta k vyřízení každé žádosti je šest měsíců, podle Kovářové teď resort podanou žádost vyřizuje ve lhůtě o jeden až dva měsíce kratší. Odbor trápí řada nedodělků z minulých let, ministryně ale věří, že se po nedávném personální posílení o další dva úředníky jeho práce zrychlí.
O finanční odškodnění žádá např. i někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Odbornice na evropské fondy byla ve vazbě kvůli obvinění z přijímání úplatku v souvislosti s kauzou Budišov, její stíhání ale bylo později zastaveno. Po státu pak požadovala vyplacení zhruba 3,5 milionu korun jako náhradu ušlé mzdy a nákladů.
