Praha – Občanská demokracie představila další část svého volebního programu; prioritou je pro ni vyrovnaný rozpočet do roku 2020, čehož chce mj. docílit zavedením finanční ústavy. Datum pro přijetí eura s ohledem na odeznívající krizi stanovovat nechce – na rozdíl od sociální demokracie, která za reálný časový horizont pro vstup do eurozóny považuje léta 2019-2021.
Přesné datum pro přijetí společné evropské měny, ke kterému se Česko zavázalo vstupem do Evropské unie, občanská demokracie stanovovat nechce. Strana, jejíž postoj k unijní integraci je tradičně vlažný, mlčení kolem eura vysvětluje tím, že od vstupu ČR do EU se změnily podmínky – zejména s ohledem na odeznívající hospodářskou krizi. Vstup do eurozóny prý musí být podle ODS pro ČR výhodný a lidé o něm musejí rozhodnout v referendu.
Sociální demokracie za reálné datum, kdy by se mělo Česko k měnové unii připojit, označuje léta 2019-2021. „Chceme zavést euro nejen proto, že jsme podepsali nějakou smlouvu, ale také proto, že si myslíme, že to je výhodné pro českou ekonomiku,“ konstatoval stínový ministr financí Jan Mládek na dnešním brífinku. „Česká republika je hospodářsky propojena s jádrem měnové unie, tj. s ekonomikou SRN, a jsme daleko více integrováni do jádra EU než jižní země. Euro je v našem národním zájmu.“
Na rozdíl od ODS sociální demokracie k přijetí eura referendum vypsat nechce, zároveň ale nevylučuje, že k tomu může dojít bez jejího přičinění. „Jako prioritu máme zákon o obecném referendu, a pokud bude schválen, může si nějaké pravicové anti-evropské uskupení zorganizovat podpisovou kampaň a vynutit si ho tímto způsobem,“ podotkl Mládek.
Modrá mise: Vyrovaný rozpočet do sedmi let
Hlavní volební téma pro ekonomiku, které dnes občanští demokraté představili, byl požadavek vyrovnaného státního rozpočtu do roku 2020. K vyrovnanému hospodaření se ale nelze pouze proškrtat, prohlásil pověřený předseda ODS Martin Kuba, je třeba se k němu prý dopracovat systematickými kroky. „Tyto systematické kroky spočívají ve třech věcech a to jsou efektivně řízený stát, stát, který neřídí vše, a je to i finanční ústava, která zavazuje politiky, aby se ve státě chovali rozpočtově odpovědně,“ prohlásil. Předchozí vládě, na které se ODS podílela, se podle Kuby podařilo významně stlačit deficity veřejných rozpočtů o 92 miliard na současných 100 od roku 2009.
Ovšem i nadále je třeba se o snižování deficitu snažit, neboť stát podle Kuby nyní hospodaří s rozpočtem asi 1 050 miliard, k nimž si tedy musí pak ještě dalších 100 půjčit. „Do rodinného rozpočtu to lze přeložit tak, jako by si každá rodina musela půjčit jeden měsíční plat v roce, aby vůbec vyšla se svým hospodařením,“ poukázal příměrem na finanční situaci ČR Kuba a dodal, že jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci.
Přijetí finanční ústavy patřilo k předvolebnímu programu ODS už před posledními volbami do sněmovny, poté ho občanští demokraté prosadili do vládního programového prohlášení. Nakonec však k jejímu legislativnímu prosazení vůbec nedošlo. Finanční ústava především omezuje zadlužení státu, a to tak, aby veřejný dluh nepřekročil hranici 60 procent HDP. Udržení dluhu pod touto hranicí požadují i maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutnou podmínkou při přijetí eura. Mechanismus dluhové brzdy se ale uvede do pohybu mnohem dříve.
Efektivitou řízení státu myslí ODS snižování nákladů v jednotlivých resortech, chce zavést klíčové indikátory výkonu používané v soukromých firmách. V Británii prý dokázali při zaměření se na efektivitu státní správy výrazně ušetřit. Rovněž by se měla podle Kubových slov sloučit ministerstva, jejichž agendy se překrývají. ODS chce nadále hájit paušály pro živnostníky i výši odvodů. Plánuje snižovat podnikatelům administrativní zátěž a zmírnit pohled na takzvaný švarcsystém, za který nyní hrozí poměrně značné pokuty.
Plán ČSSD: Zrušit superhrubou mzdu
ODS by rovněž nenavrhovala změny v daních, dávala by přednost stabilitě; zaměřila by se na jejich výběr. Za to si ovšem vysloužila kritiku z řad ČSSD. „ODS nemá žádnou představu ohledně daní, nepoučila se ze vzrůstajícího sociálního napětí a nechce se přihlásit k progresivnímu zdanění. Je to od nich pokrytectví, protože ho sami od 1. ledna tohoto roku zavedli, pravda, říkají tomu solidární daň,“ prohlásil stínový šéf státní kasy Mládek.
Sama sociální demokracie chce zrušit superhrubou mzdu a změnit výši zdanění pro osoby s příjmy nad 100 tisíc korun z 22 na 28 procent. „Po zrušení superhrubé mzdy budou sazby fakticky na 20 a 30 procentech, přičemž podotýkám, že 20 procent hrubé mzdy je fakticky totéž co 15 procent superhrubé,“ uvedl Mládek. DPH upravovat nechce. „Naše představa je taková: s výjimkou léků, zdravotnických potřeb a knih bychom zachovali stávající sazby,“ dodal.
