Praha – Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a poslanec Jan Vidím (oba ODS) představili některé návrhy změn jednacího řádu sněmovny, které by měly zkvalitnit přijímané zákony. Problematické místo ve schvalovacím procesu je podle Němcové hlavně doba mezi druhým a třetím čtením, která je příliš krátká. Občanští demokraté také navrhují, aby pozměňovací návrhy mohly podávat jen poslanecké kluby a ne jednotliví poslanci. Jedním dechem ale dodávají, že by tím byla krácena práva poslanců, o tomto bodu proto čekají dlouhou diskuzi.
Tzv. velká změna jednacího řádu by měla zprůhlednit zákonodárný proces ve sněmovně. Podle občanských demokratů by se měla lhůta mezi druhým a třetím čtením prodloužit až na 30 dnů, v současnosti je tato lhůta třídenní a navíc ji lze zkrátit jen na 48 hodin. Ve druhém čtení se přitom k zákonům předkládají pozměňovací návhry a poslanci pak mají přiliš málo času všechny navrhované změny prostudovat.
Návrhy na změnu jednacího řádu se zabývá ve sněmovně zvláštní podvýbor, který Němcová vede. Poslanci už podpořili jeho menší změnu na elektronizaci sněmovních dokumentů, což má vést k úsporám.
ODS také navrhuje, aby se všechny pozměňovací návrhy mezi druhým a třetím čtením sbíhaly ke garančnímu výboru, který by změny projednal. Ke všemu by také muselo být stanovisko vlády. Podle Vidíma by se tak zamezilo tomu, aby někdo podloudným způsobem vložil do zákona něco, co tam nepatří. Prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením by ovšem prodloužilo legislativní proces – podle Němcové by to ovšem mohlo být kompenzováno zkrácením lhůty mezi prvním a druhým čtením, která je dnes 60 dnů, ale může být zkrácena na 30.
Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že jeho strana vítá prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením, nesouhlasí ale s omezováním práv poslanců: „To je podle mého názoru už něco, co není ústavně podloženo, a je to z našeho pohledu zásah do svobody poslance či senátora.“
Výbor podpořil povinné písemné omluvenky
Organizační výbor schválil i drobnou změnu v omlouvání poslanců ze schůzí sněmovny. Zákonodárci se sice musí omlouvat už teď, podle předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové se ale stává, že dostane omluvenku až s několikatýdenním zpožděním, kdy už schůze dávno skončila. Nově by se tak poslanci měli omlouvat písemně, a to přímo do rukou šéfky sněmovny. Změnu ještě musí odsouhlasit celá sněmovna.
Pokud se teď poslanec vůbec neomluví, což se prý ale stává výjimečně, tak by mohl podle zákona o platech ústavních činitelů schytat tvrdou pokutu. Za 15 let platnosti zákona ale nikdy žádná nepadla, protože už nikde není řečeno, kdo by ji měl udělit a také to, kdo by měl absentující poslance kontrolovat. Část poslanců by to teď chtěla změnit, patří mezi ně třeba místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), jeho kolegyně Kateřina Klasnová (VV) i šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip nebo právě Miroslava Němcová jsou k finančním postihům absentujících poslanců skeptičtí.
