Praha - Pro novelu shromažďovacího zákona, která by měla obecním a městským úřadům poskytnout delší rozhodovací lhůtu pro případný zákaz ohlášených extremistických akcí, dnes zvedli ruku poslanci ve sněmovně. Novela z pera ministra pro menšiny a lidská práva Michaela Kocába mění lhůtu, v níž musí úřady rozhodnout, ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Dolní komora přijala novelu ve zrychleném řízení, tedy pouze v jednom čtení namísto obvyklých tří. Pokud ji schválí Senát a podepíše prezident, rozšíří novela obecní pravomoce při rozhodování o demonstracích.
Některé organizace záměrně podávají oznámení o akci v pátek. Podle současné úpravy má úřad fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném zákazu shromáždění rozhodl. „To tento zákonný institut činí naprosto neefektivním,“ píše se v předkládací zprávě k novele. S tím souhlasí i ministr vnitra Martin Pecina. Podle něj se často stávalo, že obce měly například jen půl dne na to, aby rozhodly, a neměly tak dostatek času věc prozkoumat.
Návrh by měl dát úřadům čas zjistit skutečné důvody pořádání veřejné akce a dostatečně zdůvodnit případný zákaz shromáždění. Extremisté někdy svolávají své akce pod falešnou záminkou.
Jeroným Tejc (ČSSD):
Poslanec Benda by změny nedělal
Poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský upozornil, že novela vykazuje legislativní nedostatky. Přimlouval se proto, aby sněmovna o návrhu nerozhodovala již v prvním čtení, ale poslala ho k projednání do výborů. Sněmovna s tím ale nesouhlasila. Pro novelu pak hlasovalo 88 ze 100 přítomných poslanců, proti byl pouze Jičínský. Poslanec ODS Marek Benda by zase žádné další změny nedělal: „Obávám se, abychom kvůli pár extremistům nezačali omezovat základní lidské právo,“ řekl.
