O akreditaci jsme nevěděli, tvrdí studenti UJAK

10 minut
Poslední dva dny zbývají studentům zrušeného oboru
Zdroj: ČT24

Studenti oboru speciální pedagogika – učitelství na Univerzitě Jana Amose Komenského mají před sebou poslední den studia. S koncem září vyprší oboru akreditace, kterou Akreditační komise neprodloužila. Studenti nemají jisté, že dostudují, na veřejných školách nejsou místa pro všechny. Hlasitě si proto stěžují na postup státu, především tvrdí, že o hrozícím konci akreditace v době, kdy začínali studium, nevěděli.

Podle organizátorky sobotního protestního shromáždění studentů UJAK Jindřišky Rašínové nastoupili studenti na obor speciální pedagogika – učitelství bez vědomí toho, že by škole vážně hrozila ztráta akreditace. „Přestože jsme věděli, že akreditace je do 30. září, tak jsme si na ministerstvu školství ověřili, zda je tato škola vhodná jako alternativa. Z ministerstva školství nám bylo odepsáno, že ano, že tato škola nám umožní potřebnou kvalifikaci získat, ale neupozornili nás na to, že nebude prodloužena akreditace,“ popsala.

Od října podle ní nebude moci dále studovat 740 lidí. Za jedinou alternativu k oboru na UJAK, kam zamířili učitelé, kteří si podle zákona museli doplnit vzdělání, označila Jindřiška Rašínová speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě. Tamní obor v kombinované formě ale v žádném případě nepojme všechny „osiřelé“ studenty z UJAK. „Berou jednotky uchazečů,“ poukázala Rašínová.

Dvořáková: UJAK o akreditaci věděla rok

  • Podle zákona o pedagogických pracovnících nesmějí od ledna 2015 až na výjimky ve školách učit nekvalifikovaní pedagogové. Za kvalifikované jsou považováni i učitelé, kteří do konce roku 2014 zahájili studium. Kdyby ale nestudovali, musel by ředitel na jejich místo vypsat výběrové řízení.

Podle předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové navíc právě velký počet studentů byl důvod, proč musí obor speciální pedagogika – učitelství na pražské soukromé vysoké škole skončit. „K neprodloužení (…) oboru došlo už před rokem v září. My jsme tehdy zveřejňovali zprávu Akreditační komise a UJAK velmi dobře věděla, že je tam nedoporučení prodloužit akreditaci. Měli ji pouze do konce roku a jeden z hlavních důvodů byl velký počet studentů. Přestože to věděli, zahájili školní rok s dvojnásobkem oproti předchozímu stavu a přijali do prvního ročníku 900 lidí. To byl jeden z největších problémů,“ zdůraznila. Dodala, že škola studenty předem neupozornila, že akreditace v září nebyla prodloužena.

I Jindřiška Rašínová se ostatně zmínila o tom, že vedení školy začalo se studenty hovořit o hrozícím zániku oboru až v prosinci, kdy UJAK neuspěla ani s odvoláním, a ztráta akreditace tak byla zpečetěna. Zdůraznila však, že učitelé, kteří si doplňují kvalifikaci, stejně neměli alternativu. „Tento obor se nikde jinde neotevíral,“ poznamenala.

Čím více ministrů, tím méně míst pro studenty

Podle Vladimíry Dvořákové k situaci přispěla i politická nestabilita na ministerstvu školství – sama za deset let v čele Akreditační komise zažila jedenáct ministrů. Důsledkem je i polovičatá legislativa, jejíž obětí jsou nyní i studenti končícího oboru – základoškolští a středoškolští učitelé bez potřebné pedagogické kvalifikace. „Byl již před mnoha lety přijat zákon, který trvá na tom, že si musí dodělávat kvalifikaci.  K tomuto zákonu nebyla přijata opatření, aby se třeba veřejným školám daly prostředky pro navýšení počtu studentů, pro přípravu kombinovaného studia,“ uvedla Vladimíra Dvořáková.

Výtky Akreditační komise v odůvodnění zamítavého stanoviska směřují k vysokému počtu studentů v dotčeném programu, vedení praxí nebo diplomových prací. Podle právníků UJAK je odůvodnění nekonkrétní, a tudíž nepřezkoumatelné. Poukazují přitom na skutečnost, že například u vedení diplomových prací externisty nebo počtu studentů na pedagoga neexistují příslušné normy a hranice. Veškeré zmiňované výtky znovu odmítli i protestující studenti.

  • Byla založená v roce 2001 jako Vysoká škola J. A. Komenského. Pět let poté se po akreditaci doktorského studijního programu stala na základě návrhu Akreditační komise vůbec první soukromou univerzitou v Česku. Podle počtu studentů je zároveň největší ze všech českých soukromých vysokých škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V potravinové sbírce se vybralo rekordních 719 tun zboží

V podzimním kole potravinové sbírky se v sobotu v obchodech v Česku vybralo rekordních 719 tun zboží, o patnáct procent více než loni. Lidé darovali 645 tun potravin a 74 tun hygienických potřeb. Do úterý 18. listopadu mohou stále darovat zboží nákupem v internetových obchodech. Uvedly to Česká federace potravinových bank a Svaz obchodu a cestovního ruchu.
před 8 mminutami

ČEZ od ledna zlevní elektřinu a plyn 1,6 milionu zákazníkům

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
před 47 mminutami

O úspěchu ve škole v Česku často rozhoduje už narození

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.
před 1 hhodinou

Muniční iniciativa má problémy, tvrdí Havlíček. Snaha o očernění, říká Kupka

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.
před 1 hhodinou

Uprchlíci z Ukrajiny odvedli ve 3. čtvrtletí dvojnásobek výše pomoci

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.
před 3 hhodinami

Poprvé v této sezoně výrazněji sněžilo i mimo hory

Poprvé v této zimní sezoně v Česku výrazněji sněžilo i mimo pohraniční horské oblasti, ve výškách už kolem pěti set metrů nad mořem. V Brdech, které se rozkládají na území Plzeňského a Středočeského kraje, napadlo přes noc až pět centimetrů sněhu, uvedl ráno Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Do terénu musely vyrazit sypače, řidiči projíždějící touto oblastí by měli být maximálně opatrní. Při teplotách kolem nuly ale bude sníh rychle mizet.
před 5 hhodinami

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
před 6 hhodinami

O superdávku za měsíc požádal skoro čtvrtmilion lidí. Nejspíš ji čekají změny

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.
před 8 hhodinami
Načítání...