O akreditaci jsme nevěděli, tvrdí studenti UJAK

10 minut
Poslední dva dny zbývají studentům zrušeného oboru
Zdroj: ČT24

Studenti oboru speciální pedagogika – učitelství na Univerzitě Jana Amose Komenského mají před sebou poslední den studia. S koncem září vyprší oboru akreditace, kterou Akreditační komise neprodloužila. Studenti nemají jisté, že dostudují, na veřejných školách nejsou místa pro všechny. Hlasitě si proto stěžují na postup státu, především tvrdí, že o hrozícím konci akreditace v době, kdy začínali studium, nevěděli.

Podle organizátorky sobotního protestního shromáždění studentů UJAK Jindřišky Rašínové nastoupili studenti na obor speciální pedagogika – učitelství bez vědomí toho, že by škole vážně hrozila ztráta akreditace. „Přestože jsme věděli, že akreditace je do 30. září, tak jsme si na ministerstvu školství ověřili, zda je tato škola vhodná jako alternativa. Z ministerstva školství nám bylo odepsáno, že ano, že tato škola nám umožní potřebnou kvalifikaci získat, ale neupozornili nás na to, že nebude prodloužena akreditace,“ popsala.

Od října podle ní nebude moci dále studovat 740 lidí. Za jedinou alternativu k oboru na UJAK, kam zamířili učitelé, kteří si podle zákona museli doplnit vzdělání, označila Jindřiška Rašínová speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě. Tamní obor v kombinované formě ale v žádném případě nepojme všechny „osiřelé“ studenty z UJAK. „Berou jednotky uchazečů,“ poukázala Rašínová.

Dvořáková: UJAK o akreditaci věděla rok

  • Podle zákona o pedagogických pracovnících nesmějí od ledna 2015 až na výjimky ve školách učit nekvalifikovaní pedagogové. Za kvalifikované jsou považováni i učitelé, kteří do konce roku 2014 zahájili studium. Kdyby ale nestudovali, musel by ředitel na jejich místo vypsat výběrové řízení.

Podle předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové navíc právě velký počet studentů byl důvod, proč musí obor speciální pedagogika – učitelství na pražské soukromé vysoké škole skončit. „K neprodloužení (…) oboru došlo už před rokem v září. My jsme tehdy zveřejňovali zprávu Akreditační komise a UJAK velmi dobře věděla, že je tam nedoporučení prodloužit akreditaci. Měli ji pouze do konce roku a jeden z hlavních důvodů byl velký počet studentů. Přestože to věděli, zahájili školní rok s dvojnásobkem oproti předchozímu stavu a přijali do prvního ročníku 900 lidí. To byl jeden z největších problémů,“ zdůraznila. Dodala, že škola studenty předem neupozornila, že akreditace v září nebyla prodloužena.

I Jindřiška Rašínová se ostatně zmínila o tom, že vedení školy začalo se studenty hovořit o hrozícím zániku oboru až v prosinci, kdy UJAK neuspěla ani s odvoláním, a ztráta akreditace tak byla zpečetěna. Zdůraznila však, že učitelé, kteří si doplňují kvalifikaci, stejně neměli alternativu. „Tento obor se nikde jinde neotevíral,“ poznamenala.

Čím více ministrů, tím méně míst pro studenty

Podle Vladimíry Dvořákové k situaci přispěla i politická nestabilita na ministerstvu školství – sama za deset let v čele Akreditační komise zažila jedenáct ministrů. Důsledkem je i polovičatá legislativa, jejíž obětí jsou nyní i studenti končícího oboru – základoškolští a středoškolští učitelé bez potřebné pedagogické kvalifikace. „Byl již před mnoha lety přijat zákon, který trvá na tom, že si musí dodělávat kvalifikaci.  K tomuto zákonu nebyla přijata opatření, aby se třeba veřejným školám daly prostředky pro navýšení počtu studentů, pro přípravu kombinovaného studia,“ uvedla Vladimíra Dvořáková.

Výtky Akreditační komise v odůvodnění zamítavého stanoviska směřují k vysokému počtu studentů v dotčeném programu, vedení praxí nebo diplomových prací. Podle právníků UJAK je odůvodnění nekonkrétní, a tudíž nepřezkoumatelné. Poukazují přitom na skutečnost, že například u vedení diplomových prací externisty nebo počtu studentů na pedagoga neexistují příslušné normy a hranice. Veškeré zmiňované výtky znovu odmítli i protestující studenti.

  • Byla založená v roce 2001 jako Vysoká škola J. A. Komenského. Pět let poté se po akreditaci doktorského studijního programu stala na základě návrhu Akreditační komise vůbec první soukromou univerzitou v Česku. Podle počtu studentů je zároveň největší ze všech českých soukromých vysokých škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 1 hhodinou

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 14 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
včera v 07:00

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
5. 12. 2025

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...