Ministerstvo kultury rozdělovalo podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu peníze na opravy památek netransparentně a bez koncepce. U většiny akcí rostly náklady i plánovaný čas rekonstrukcí. Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací. Resort kritiku odmítá. Za podmínek, kdy se velká většina realizovaných akcí týká historických objektů a kulturních památek nevyčíslitelných hodnot, lze jen obtížně vytvořit univerzální a všeobjímající systém kritérií, uvedla v reakci mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Ministerstvo poskytuje peníze na rekonstrukce, modernizace a údržbu kulturních památek a státních hradů a zámků ze dvou programů státního rozpočtu. Kontroloři prověřili čtyři z jejich podprogramů, z nichž ministerstvo v letech 2008 až 2015 podpořilo 559 akcí za 5,2 miliardy korun.
Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací. U jednoho z programů ministerstvo podle NKÚ nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. „Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením,“ uvedli kontroloři.
Ministerstvo odmítá, že by poskytování dotací z kontrolovaných programů bylo netransparentní. Bodový systém měl podle mluvčí doporučující charakter. „Je třeba také vzít v úvahu změny v potřebách příspěvkových organizací na základě doložených akutních požadavků, dosažené výše hospodářských výsledků příspěvkových organizací, změn v jednotlivých regionech a tak dále,“ podotkla mluvčí.
NKÚ dále v kontrolní zprávě upozornil na to, že ministerstvo si nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Nestanovilo také maximální výši podpory, kterou mohou příspěvkové organizace získat, a neurčilo ani případnou výši zdrojů, kterými by se mohly příspěvkové organizace na dotované akci podílet.
Ministerstvo rozděluje prostřednictvím programů peníze už 13 let, přitom ale podle NKÚ dosud nevyhodnotilo výsledky. Starší ze dvou programů měl skončit v roce 2007 a vyhodnotit jej mělo MK v roce 2008. Dokumentaci programu ale pětkrát změnilo a termín ukončení programu posunulo až na rok 2017. Peníze vyčleněné na tento program se postupně měnily z více než 2,6 miliardy korun na více než 8,8 miliardy korun. Druhý program byl prozatím prodloužen o tři roky a prostředky navýšeny z 1,9 miliardy na 3,6 miliardy korun.
Podle ministerstva nebyly programy v oblasti hodnocení žádosti o dotaci nastaveny úplně dostatečně účinně a transparentně za předchozího vedení ministerstva. Nové vedení ministerstva podle Cigánkové přistoupilo ke změnám v hodnocení žádostí. „Prvním krokem bylo nastavení priorizace požadavků, jejichž stanovení probíhá každoročně společně s příspěvkovými organizacemi v přípravě rozpočtu na další rok,“ uvedla. V druhém kroku pak ministerstvo přijímá další soubor opatření v oblasti hodnocení žádostí, který už prošel vnitřním připomínkovým řízením ministerstva a nyní jsou připomínky zapracovávány.
Zdržení realizací akcí, tedy i programů, bylo podle mluvčí ministerstva ze zcela objektivních důvodů. „Nebylo způsobeno pouze průtahy, ale také odvoláním neúspěšných uchazečů při zadávacích řízeních proti jeho výsledkům, dále nepředvídanými nálezy na stavbách historických objektů, vypracováním stavebně-historických průzkumů objektů, které vznikly již před stovkami let, byly opakovaně přestavovány a provádění nutných archeologických průzkumů,“ uvedla mluvčí. Navyšování dotačních prostředků z rezerv alokovaných v rozpočtech programů je standardním prostředkem pro vyřešení nepředvídaných nálezů na stavbách, dodala.
