Národní galerie ještě nevzdává boj o Madonu z Veveří. Soudy sice rozhodly, že má galerie vydat gotický obraz ze 14. století římskokatolické církvi, osudem obrazu by se ale ještě mohl zabývat Nejvyšší soud. Národní galerie k němu podala dovolání. Tvrdí, že se na Madonu z Veveří zákon o restitucích nevztahuje. Zatím však platí rozsudek, že má galerie obraz do 19. února vydat. Galerie tvrdí, že k tomu potřebuje souhlas úřadů, to však církev odmítá a hrozí NG exekucí.
Že Madona z Veveří náleží církvi, definitivně rozhodl loni v prosinci Městský soud v Praze. I když je verdikt pravomocný, Národní galerie se ještě nevzdává naděje, že obraz nakonec získá zpět. Během soudního sporu poukazovala, že obraz spolu s dalším původně církevním majetkem získal československý stát již ve 20. letech. Tehdy zakoupil za 45 milionů korun majetek rodu Forest-Bischofsheimů, ke kterému podle galerie patřila i kaple ve Veveří. To však soudy odmítly.
V dovolání k Nejvyššímu soudu se Národní galerie zmiňuje o složitosti a nejednoznačnosti kauzy. „Jako organizace pověřená řádně hospodařit se státním majetkem je Národní galerie v Praze přesvědčena o nutnosti využití všech zákonem stanovených opravných prostředků,“ uvedla NG.
Galerie Madonu vydá, chce ale souhlas úřadů
Mluvčí galerie Tereza Ježková však současně sdělila, že NG je připravena obraz vydat. Farnost ve Veverské Bítýšce ji má podle pravomocného rozsudku dostat do 19. února, tedy do pátku. NG je podle Ježkové připravena obraz předat „Učiní tak za předpokladu, že jí bude předložen zákonný souhlas příslušného krajského úřadu, Odboru památkové péče, s přemístěním obrazu ze sbírek Národní galerie v Praze, a zároveň bude zjištěno splnění podmínek zabezpečení ochrany obrazu jakožto národní kulturní památky,“ upřesnila mluvčí.
Jeden z požadovaných souhlasů – ten od krajského úřadu – ale není. Podle ředitele Diecézního muzea Martina Motyčky sice bítýšská farnost požádala Jihomoravský kraj o souhlas, ten však sdělil, že to není v jeho kompetenci. Odkázal na zákon, který stanoví, že krajský úřad dává souhlas při trvalém přemísťování movité kulturní památky z veřejného na nepřístupné místo, jenomže Madona na Veveří zůstane přístupná veřejnosti.
„Z toho důvodu není v kompetenci krajského úřadu o této záležitosti rozhodovat. Uvedenou skutečnost Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, současnému vlastníkovi, který by jinak měl povinnost o souhlas žádat, písemně sdělil,“ uvedla mluvčí kraje Eliška Windová.
Přijde exekutor?
Ačkoli Národní galerie nezískala všechny potřebné podklady, tvrdí farnost, že i tak má Madonu do čtvrtka předat. Právník farnosti František Severin prohlásil argumenty NG za irelevantní a varoval, že pokud obraz nebude v Brně do čtvrtečních 17:00, obrátí se na exekutora.
Galerie však reagovala potvrzením stanoviska, že bez souhlasu krajského úřadu obraz vydat nemůže. „Podle zákona o státní památkové péči má Národní galerie jako osoba, která má obraz u sebe, nadále povinnost pečovat o zachování obrazu jako kulturní památky, má povinnost udržovat obraz jako kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením,“ uvedla právní zástupkyně NG Štěpánka Vincencová.
Obraz považovaný za jednu z nejvzácnějších gotických maleb v českých zemích si bítýšská farnost nárokuje od roku 2013. Loni se obrátila na soud, v její prospěch rozhodl nejprve obvodní a poté i pražský městský soud. Církev chce obraz vystavit v Diecézním muzeu v Brně. Martin Motyčka ubezpečil, že muzeum plní veškeré nároky na zabezpečení a již v něm trvale jsou díla mimořádné hodnoty. Budova je napojena na pult centrální ochrany. Pro Madonu z Veveří je připravena nová bezpečnostní vitrína.
- Madona z Veveří je jedním z nejcennějších deskových obrazů českého gotického malířství. Pochází z poloviny 14. století a její autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Dílo bylo pravděpodobně objednáno jako oltářní obraz pro kapli hradu Veveří nedaleko Brna, který od roku 1335 patřil Karlu IV. V současnosti je obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze, letos v červenci ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky.
- Podle informací Národní galerie neexistují o osudech obrazu v dalších staletích žádné dostupné zprávy, nejpozději v 18. století ale visel v kapli Matky Boží, stojící poblíž hradu, která patřila majitelům panství.
- V roce 1932 byl obraz Madony z Veveří představen v tisku jako znovuobjevené dílo gotického malířství. Jak uvádí Národní galerie, teprve poté se začala církev dožadovat vlastnictví díla. Spor ale nebyl do poloviny 30. let rozhodnut, v roce 1936 pak převzala obraz do své péče Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, přímá předchůdkyně NG. Součástí sbírek Národní galerie je Madona z Veveří od roku 1958.
- Katolická církev požádala NG o navrácení obrazu v prosinci 2013 podle zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Galerie ovšem dílo – na rozdíl například od dvojice obrazů Petera Paula Rubense či Vyšebrodského oltáře, vydaných v září 2014 – vrátit odmítla. Církev se proto v únoru 2015 obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, který 7. srpna téhož roku rozhodl o tom, že NG musí obraz vydat farnosti ve Veverské Bítýšce. Galerie se v září proti verdiktu odvolala.
- NG tvrdí, že neexistuje důkaz pro to, že by se od konce 30. let snažila farnost ve Veverské Bítýšce či brněnská konzistoř dospět k dořešení sporu o vlastnictví obrazu. Podle církve ale z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu byla farnost. Církev argumentovala i tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle něhož by o toto dílo přišla.
