Restaurátoři uměleckých děl nesouhlasí s tím, aby se Slovanská epopej Alfonse Muchy zapůjčila na výstavy do asijských zemí. Obávají se toho, že se plátna poškodí. Odvolávají se na historickou zkušenost a řadu negativních vlivů. Informovali o tom na tiskové konferenci Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky.
Neposílejte Slovanskou epopej do Číny. Je to hazard, varují umělci Prahu
Odborníci rovněž žádají ministerstvo kultury, aby s ohledem na nezpochybnitelné ohrožení díla a zachování světově unikátního obrazového cyklu pro další generace nevydalo s vývozem této movité kulturní památky do zahraničí souhlas. Dopis by měl na úřad dorazit během čtvrtka. Ministerstvo ale podle mluvčí Simony Cigánkové bude moci odpovědět, až podnět posoudí jeho odborníci.
Pražští radní v červnu schválili, že epopej zapůjčí do Číny. Výstava se má uskutečnit od poloviny příštího roku do poloviny roku 2018. Podle vyjádření magistrátu je dílo ve vynikajícím stavu a není důvod od asijského turné ustoupit.
Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví kritizuje rovněž cenu, za kterou chce Praha Slovanskou epopej do Číny zapůjčit. Čínská strana zaplatí zhruba 2,7 milionu korun a náklady na transport, balení a pojištění. Restaurátoři ale upozorňují, že není známo, kdy přesně by se dílo do vlasti mělo vrátit zpět, a částku považují za směšnou.
Velmi zranitelná památka, míní malíř Stretti
„Příslib tříleté zahraniční zápůjčky cyklu Alfonse Muchy epopej na orientální cesty do Číny, Koreje a dalších asijských zemí s kolísající nesrovnatelně vyšší relativní vlhkostí i teplotami je riskantní, neodpovědný hazard hraničící s fyzickou likvidací technologicky velmi choulostivé a zranitelné kulturní památky,“ uvedl akademický malíř Karel Stretti z Akademie výtvarných umění v Praze.
Dílo bylo podle akademické malířky Zuzany Polákové, která Muchova díla ze soukromé sbírky restaurovala, vystavováno už více než dvacetkrát v Česku i v cizině, poprvé v roce 1919 v Klementinu. Už v roce 1936 ale pražská městská rada nedoporučila epopej vůbec na výstavy zapůjčovat, protože vzhledem ke své technice a k obrovským rozměrům při transportu velmi trpí.
Plísně i škůdci, varuje restaurátorka Poláková
„Čím více vývozu, tím méně Alfonse Muchy. Kromě úbytku barevné vrstvy z povrchu plátna stálým natáčením pro převoz jsou velkým nebezpečím plísně, které klihová vrstva plátna přirozeně láká. Klih rubu obrazu přitahuje nejen plísně, ale také veškeré škůdce. Po odstranění plísní se již nikdy konopnému plátnu nevrátí jeho původní pevnost,“ řekla Poláková.
„Každá manipulace s dílem znamená, že jej musíte navíjet na válec. Ohýbáním dochází k mechanickému poškození malby, vznikají praskliny a dílo se musí následně restaurovat,“ doplnil Stretti. Politici podle něj nadřazují politické a ekonomické zájmy kulturnímu dědictví. Navíc neřeší závazek, které město kdysi Muchovi dalo, že se vybuduje stálá expozice.
V Praze má být legendární dílo vystaveno do konce roku. Z Číny by se podle plánů mohly obrazy přemístit na výstavy v Jižní Koreji a v USA.