Vrchlabí – Soukromá Česko-německá horská nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí na Trutnovsku nebude od 1. ledna vybírat poplatky od osob mladších 18 let. Její vedení to považuje za asociální a proti západoevropským právním normám, kultuře a tradicím. Rozhodnutí je podle ministerstva zdravotnictví nezákonné. Nemocnici za porušení povinnosti výběru poplatků hrozí udělení pokuty až do výše 50.000 korun.
„Nechci se vracet na Balkán, jak to směřuje ministr Julínek a tato vláda. Není možné, aby platily děti, které nemají příjem,“ uvedl ředitel nemocnice Vladimír Dryml, který byl dříve náměstkem ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD). Nemocnice je podle něj připravena hájit se soudní cestou a jít až k Evropskému soudnímu dvoru. Parlament a senát prý neuznává evropské sociální normy, které jsou nadřazené některým českým zákonům. „Proč bychom měli platit pokutu za něco, na co nemá stát v podstatě nárok. Poplatky nejdou ani zpět státu, ani pojišťovnám, ale zůstávají zdravotnickému zařízení, které s nimi může volně nakládat,“ oponoval Dryml.
Dobře vedená nemocnice podle něj nemůže na vybírání poplatků prodělat. Má se jí to bohatě vyplatit tím, že přijme řadu nových klientů. V Drymlově případě se ale jedná i o politické gesto. „Jako člen sociální demokracie a kandidát do senátu s poplatky nemohu souhlasit,“ dodal ředitel, který se do čela vrchlabské nemocnice vrátil minulý týden po čtyřech letech. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta chce Dryml svým rozhodnutím jen vytvořit chaos a zviditelnit se před senátními volbami.
„Je to výzva, která není úplně přesná, neuvádí všechna rizika, která s tím souvisí a může být trochu na účet těch lidí, kteří se podle ní zařídí. Organizacím a lékařům hrozí pokuta, pacientům se pak mohou mnohonásobně navýšit závazky,“ domnívá se právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher. Podle Davida Ratha ale rozumní lékaři kvůli třiceti korunám soudní řízení podstupovat nebudou. O odkoupení pohledávek za nezaplacené poplatky se přitom už zajímají vymahačské firmy.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že za regulační poplatky se za rok vyberou zhruba čtyři miliardy korun. Po zavedení poplatků by měly klesnout návštěvy u lékaře o deset až 30 procent, což by mělo uspořit další čtyři miliardy. Pokud ale pacienti nebudou ochotni u lékařů platit, dotkne se to i pojišťoven. K plánovanému omezení nadměrného čerpání zdravotní péče by nedošlo a pojišťovny by neušetřily. Vybírání poplatků je tak podle Uhra i v jejich zájmu.
Veronika Srnová
