Praha – Nejvyšší účast na hlasováních ve sněmovně si letos připsali poslanci za KSČM, naopak nejhorší průměrnou docházku měli poslanci za ODS. Vyplývá to z analýzy sdružení KohoVolit.eu, které pravidelně monitoruje aktivity zákonodárců. Vůbec nejnižší účast měl exministr Karel Schwarzenberg z TOP 09, účastnil se jen zhruba čtvrtiny hlasování. Docházka není povinná, i nepřítomní poslanci ale dostávají plný plat a nechávají si proplácet dopravu, stravu nebo oblečení.
V první desítce s nejvyšší účastí je pět poslanců z KSČM, tři za ČSSD a jeden poslanec za ANO a KDU-ČSL. „Nejvyšší účasti na hlasováních mají často méně známí poslanci. Celkově nejvyšší účast měl Jiří Valenta za KSČM s 98 procenty, následuje Jiří Petrů za ČSSD a Ivo Pojezný za KSČM, oba s 97,6 procenty,“ říká datový analytik Kamil Gregor. Absolutně nejnižší účast má naopak exministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09 (28 procent).
Nejmenší účast mívají často mediálně známí poslanci, kteří jsou zároveň ministry. „Je to samozřejmě dáno povinnostmi ministrů, kteří tak často stíhají třeba jen polovinu hlasování, jako ministr financí Babiš nebo premiér Sobotka. Ministr zahraničí Zaorálek nebo ministr zemědělství Jurečka hlasovali jen ve třetině případů,“ dodal Gregor.
Rozdíly v účasti je možné vysledovat i podle krajů, které poslanci zastupují. „Paradoxně nejmenší účast mají poslanci z Prahy (71 procent), ačkoli to do práce mají nejblíže. Nejvzdálenější Moravskoslezský kraj najdeme spíše mezi premianty (81 procent), podobně vzdálený Zlínský kraj dokonce vykazuje nejvyšší účast poslanců vůbec (84,5 procent),“ říká Gregor a doplňuje, že i když samotná účast na hlasováních přímo nevypovídá o odvedené práci poslance, může voličům leccos napovědět.
Začátkem listopadu muselo být jednání Poslanecké sněmovny kvůli nízké účasti dokonce předčasně ukončeno. V sále bylo tak málo poslanců, že nemohli nic odhlasovat. Jen čtení seznamu omluvených poslanců na začátku schůze zabralo místopředsedovi sněmovny Petru Gazdíkovi šest a půl minuty. Své vystoupení pak zakončil ironickým konstatováním: „Tak to byly ve stručnosti omluvy.“
