Nečas: Turecko by mělo být plnoprávným členem EU

Praha - Český premiér Petr Nečas otevřeně podpořil vstup Turecka do Evropské unie. Na setkání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem tak Praha vykročila proti hlavnímu proudu sedmadvacítky. Ankara je přitom pro unii i pro Česko stále důležitějším obchodním partnerem.

Před rokem byl v Turecku český prezident, teď turecký premiér návštěvu opětuje. Jedním z témat je vstup Turecka do Evropské unie. Česko spolupráci Turecka se sedmadvacítkou i pokračující přístupové rozhovory schvaluje. Erdoğan připomněl, že země před „branami EU“ stojí už přes pět desetiletí. Zdržování označil za neodpustitelné.

Nečas ale zdůraznil, že podmínkou tureckého členství v unii je úspěšné splnění přístupových podmínek. Jednali dále i o obchodu, investicích i energetice. Oba ministerští předsedové se taky zavázali k podpoře společného obchodu, vzájemné turistiky nebo k výměnným pobytům studentů a specialistů. Erdoğana přijal rovněž prezident Václav Klaus, který je známý příznivce budoucího členství Turecka v EU.

Obchodní výměna Česka s Tureckem neustále roste. V roce 2011 dosáhla téměř 50 miliard korun. Turecko láká, tak jako celou Evropu, na obrovský trh a zásobárnu levné pracovní síly. 75milionová země se rychle otřepala z dopadů krize. Už předloni její ekonomika rostla o - z evropského pohledu závratných - 8,5 procenta. „Obě naše země se skutečně shodují, že ten potenciál vzájemné ekonomické spolupráce je velmi velký,“ řekl Nečas.

Turecko přešlapuje na prahu Evropy už 60 let

Turecko si je podle Erdoğana vědomo, že je ke vstupu potřeba splnit mnoho podmínek. Podotkl ale, že ani členské státy unie všechna kritéria EU často nesplňují. Mezi problémy Ankary patří například nedodržování lidských práv a potíže se svobodou médií a také kyperská otázka, neboť Turci řeckou část ostrova neuznávají.

„Česká republika patří mezi tradiční podporovatele integračního úsilí do EU a my nadále zastáváme postoj, že Turecko by po splnění přístupových kritérií mělo mít možnost stát se plnoprávným členem EU,“ uvedl Nečas. Zastáncem tureckého členství je třeba prezident Klaus. „Vstup tak velké, lidnaté, hospodářsky silné a především dynamické země by mohl změnit dnešní atmosféru v Evropské unii a mohl by přispět ke změně jejího dosavadního směřování, které vedlo k dnešní krizi, stagnaci a napětí,“ řekl loni v Turecku Klaus.

Recep Tayyip Erdoğan
Zdroj: APAimages / Rex Features/ISIFA

Čeká se na podpis memoranda o strategickém partnerství

V energetické spolupráci by měly obě země v nejbližší době podepsat memoranda o strategickém partnerství. Už dnes spolu přímo před novináři ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) a turecký ministr hospodářství Zafer Çaglayan podepsali protokol o společném zasedání smíšené hospodářské komise. Nečas s Erdoğanem pak podepsali prohlášení o vzájemné spolupráci na bázi kulturních center.

Jedním z témat má být Sýrie. Česko letos do Turecka poslalo čtveřici armádních specialistů, posílili alianční protivzdušnou obranu neklidné turecko-syrské hranice. „Mise ve prospěch podpory Turecka je organizací NATO schválená na dobu jednoho roku, kde se budou vojáci střídat celkem ve čtyřech rotacích,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR genpor. Petr Pavel.

Do deseti let a do dne

Například sousední Německo by si ale přálo spíše privilegované partnerství Turecka. Erdoğan se už nechal slyšet, že na členství bude čekat maximálně do roku 2023. Pak už s Tureckem unie nemá počítat. „Po padesáti letech čekání na členství v EU si Turecko zaslouží nějaký posun,“ sdělil v listopadu Erdoğan. „Uvědomme si, že na území EU žije pět milionů Turků. Pojďme tu integraci dokončit,“ prohlásil dnes. V Česku jich je kolem 1 600. Tureckým investorům už patří například nejstarší česká cestovní kancelář Čedok. Obchodují také s látkami nebo šperky.

Erdoğan se do Česka vrátil po víc než pěti letech. Tehdejší premiér Mirek Topolánek úsilí Turecka o plnohodnotné členství podpořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 1 hhodinou

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 3 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 7 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 11 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 11 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...