Praha – Premiér Petr Nečas představil na dnešním brífinku změny, které by se měly zavést v českém školském systému. Stát by podle něj měl financovat vysokým školám pouze takzvanou standardní dobu studia. To znamená tři roky na běžném bakalářském studiu a další dva pak na navazujícím magisterském stupni. Přitom, absolvoval-li student už nějakou vysokou školu v řádném termínu, další školu by si už musel zaplatit sám. Zároveň chce Nečas zvýšit podíl studentů, kteří absolvují bakalářské studium.
„Dnes stát platí až o jeden rok více na bakalářském stupni a o další rok pak na magisterském stupni, což umožňuje studovat místo standardních pěti až sedm let bezplatně. Studenti proto ani nejsou motivováni dokončit studium v řádném termínu,“ vyjádřil se Nečas. Pokud se student rozhodne studovat vysoké školy rovnou dvě, tu druhou si podle nového plánu bude muset zaplatit sám.
Premiér navíc podotkl, že je v Česku příliš vysoký podíl magisterského studia, měl by se proto snížit. Více chce zohledňovat i kvalitu vzdělávacích programů. Měla by to prý být cesta k diverzifikaci škol na jednotlivé kategorie. „Ministerstvo školství by mělo každý rok vládě předložit analýzu efektivnosti financování veřejných vysokých škol. Přesně popsat, jak dlouho trvá průměrná délka studia, kolik to stojí peněz, kolik studentů, kteří do daného oboru nastoupí, studium skutečně dokončí,“ vysvětlil Nečas. Školy by dle něj neměly dostávat prostředky za studenta, ale za jeho získané kredity. „Tím se vyhneme tomu, že jsou dneska financovány takzvané mrtvé duše. Měla by se také zpřísnit povinnost placení a vybírání poplatků za překračování standardní doby studia,“ podotkl.
Zavést by se podle něj měly i rozdílné úhrady za studenta prezenčního a dálkového studia. „Zatím na to jde stejný objem finančních prostředků. Přitom je zřejmé, že vzdělávání “dálkaře„ je podstatně levnější než u prezenčního studia. Stejně tak by nemělo být hrazeno večerní středoškolské studium,“ dodal premiér. Zavést by se prý mohlo celé akreditační a evaluační řízení například v angličtině se zapojením zahraničních odborníků.
Odbory už žádné škrty nechtějí připustit
Školské odbory nehodlají přistoupit na jakékoliv škrty ve školství, neschopnost vlády prý nechtějí odnášet na svých platech. Potvrdil to šéf školských odborářů František Dobšík. O peníze ale nechtějí přijít ani vysoké školy. Nového ministra proto chtějí odbory vyzvat, aby zkusil šetřit spíš na provozu úřadu a na investicích. Kvůli hrozícím škrtům nevyloučily ani stávku. „Nevíme, proč bychom neschopnost vlády měli odnášet na svých platech,“ myslí si Dobšík. Snížit už prý nejdou ani platy nepedagogů, tedy kuchařek, školníků nebo administrativních pracovníků škol. Peníze nazbyt nejsou podle odborářů ani v kapitole na školní pomůcky.
„První otázky na novou ministryni nebo nového ministra budou v této souvislosti, jestli tedy v těch provozních a dalších výdajích, které ministerstvo má, jestli tam tedy nelze šetřit,“ sdělil Dobšík. Vysoké školy se o peníze také nechtějí nechat připravit. Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Václav Hampl v souvislosti s chystanými škrty a Dobešovou rezignací upozornil na „nepřijatelnost střednědobého výhledu rozpočtu pro vysoké školy, který je pro celý vysokoškolský systém likvidační“.
