Praha – Pro získání mandátu krajského zastupitele by mohlo stačit pět procent přednostních hlasů namísto současných deseti. Vláda na dnešním jednání obecně souhlasila s poslaneckou novelou, která to umožní. Premiérovi Petru Nečasovi (ODS) se ale na novele nelíbí, že by v případě přijetí začala platit jen těsně před letošními krajskými volbami. Považuje proto za rozumnější, kdyby se účinnost návrhu vztahovala až na další volby v roce 2016. Ministři podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) zároveň upozorňují, že vnitro nyní připravuje nový volební zákoník, kde budou upraveny všechny druhy voleb.
Premiér se staví k poslanecké iniciativě „velmi skepticky“. Dokonce podle něho není „příliš odpovědné“ tuto otázku otevírat sedm měsíců před krajskými volbami, kdy by zákon po všech parlamentních procedurách mohl být schválen až někdy mezi červnem a zářím: „A v tom druhém případě to považuji, dámy prominou, za průser,“ řekl. V již odstartované volební kampani by se podle něj jen několik týdnů před volbami musely změnit podmínky volitelnosti jednotlivých kandidátů na sestavených kandidátních listinách. Nečas proto považuje za rozumnější, kdyby se účinnost tohoto návrhu vztahovala až na další volby v roce 2016.
Petr Nečas: „Pokud si promítneme všechny lhůty, které jsou nezbytné pro jednání v obou komorách parlamentu, možné hlasování o prezidentském vetu, tak se za určitých okolností můžeme ocitnout v situaci, kdy definitivní znění tohoto zákona bude schvalováno někdy mezi červnem a zářím letošního roku. V tom druhém případě to považuji, dámy prominou, za průser.“
Změnu navrhuje skupina poslanců ze všech sněmovních stran vyjma ODS. „To, že strana vybírá nějakého kandidáta, je jedna věc, ale ten, kdo ho má zvolit, je občan, nikoli strana,“ domnívá se poslanec TOP 09 Stanislav Polčák. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) zase doufá, že posílení možnosti vybírat u lidí posílí jejich vztah k politice a „může trochu znamenat i změnu klimatu“.
Podle slov politologa Kamila Švece je ale cílem změny pouze sjednotit hranici na tu, která je stejná pro volby do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu. „Nemyslím si ale, že pouze tohle by byl dostatečně dobrý důvod situaci měnit,“ dodal politolog. Krajské volby jsou volby takzvaného druhého řádu. V těch se voliči rozhodují odlišně. Nerozhodují se jenom mezi stranami parlamentními, ale svoje preference vyjadřují i jiným stranám. „Nemyslím si, že nutně snížení desetiprocentní hranice na pětiprocentní by mělo nutně pomoci tomu, že by byly volby demokratičtější,“ vysvětlil Švec.
Takzvané kroužkování výrazně zasáhlo zejména do minulých sněmovních voleb. Poslanci se stalo 46 kandidátů z dříve nevolitelných míst kandidátek. Asi největší skok se povedl Janu Floriánovi (ODS), který se z posledního 36. místa pražské kandidátky dostal na osmé. Na tento princip naopak doplatil lídr ODS v Olomouckém kraji Ivan Langer a do sněmovny nepostoupil.
