Židlochovice - Předseda vlády Petr Nečas (ODS) po jednání s představiteli justice připustil vznik nejvyšší rady soudnictví. Vláda by s ní konzultovala otázky justice, například jmenování a přeřazování soudců, jejich počty, případně i rezortní finance. Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové by šlo o první krok k větší samosprávě justice. Ministerstvo spravedlnosti v řádu týdnů připraví návrh nového zákona. Jednání budou pokračovat na podzim.
Podle Nečase i soudců pomůže případné zřízení rady zlepšit komunikaci mezi exekutivou a justicí. „Moc výkonná a moc zákonodárná spolu standardně komunikují. Je to dáno už tím, že vláda je zodpovědná Poslanecké sněmovně. Ta třetí moc je tak trochu odstrčena stranou a my chceme, aby byla skutečně plnohodnotnou součástí těch tří mocí, které tvoří demokratický stát,“ řekl Nečas po jednání.
Nejvyšší rada soudnictví by v představách soudců mohla mít více pravomocí než jen poradní hlas. Podle Nečase je ale třeba hledat politicky průchodné řešení. Předáci justice pokládají dnešní schůzku, první svého druhu, za dobrý předpoklad pro další jednání.
„Dohodli jsme se na tom, že to je první základní kámen cesty, na jejímž konci má být nejvyšší rada soudnictví v plnohodnotném smyslu slova,“ řekla Brožová. Blíže dnešní výsledek hodnotit nechtěla.
Podle Nečase by vláda mohla o řadě problémů soudnictví rozhodovat kvalifikovaněji, pokud by existoval vrcholný justiční orgán, s nímž by mohla konzultovat. „Vláda by tyto věci dělala s větší znalostí, protože by měla stanovisko nejvyšší rady soudnictví,“ uvedl Nečas.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by jeho úřad bral názory rady s vážností. „Málokterý rozumný ministr opomene stanovisko takto významného orgánu a půjde proti němu. Takto vzniklý orgán bude fakticky výrazně ovlivňovat personální politiku justice,“ uvedl Pospíšil.
