Praha – Za současnou situací v Ústavu pro studium totalitních režimů stojí podle premiéra Petra Nečase (ODS) budoucí vládní spolupráce ČSSD a KSČM: „Proto bylo nezbytné ÚSTR takzvaně vyčistit, obsadit a v podstatě jeho činnost umrtvit.“ Nečas to uvedl po setkání s exředitelem ústavu Danielem Hermanem. Na protest proti jeho odvolání odešlo všech 15 členů vědecké rady. Ve funkci skončil také Hermanův 1. náměstek Eduard Stehlík. Nečas měl setkání s Hermanem naplánované už delší dobu: „V době, kdy jsme ještě netušili, jaký dubnový puč v ústavu spouští česká levice.“ Obě opoziční strany ale slova premiéra popřely. Podle komunistů za vším stojí klesající preference ODS.
Podle Nečase v případě volebního úspěchu ČSSD komunisté formálně ve vládě nebudou. Půjde ale o menšinovou vládu takzvaně tolerovanou komunisty: „Ti za to budou požadovat místa ve státní správě, místa náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně.“ Premiér se domnívá, že na zmíněné pozice půjdou střední kádři strany, kteří jsou nyní vidět například na krajské úrovni: „Bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté. Jde o Archiv bezpečnostních složek, jde o to, aby tu nestál jako bariéra silné penetrace budoucí státní správy prováděné těmito komunistickými kandidáty.“
Nečas: Jde o politiku, která má být brutálně prosazena i za cenu znásilnění vědy
Nečas nechtěl specifikovat, jak bude nyní jeho vláda postupovat. Doufá, že ČSSD si věc vyřídí sama a že alespoň její část si uvědomuje, jak sociální demokracie dopadla po únoru 1948. Ten, kdo dělá z dění v ústavu politické téma, je ale podle Zaorálka naopak ODS. „Někdo z ÚSTR vytahuje lidi, dělá s nimi konference a dělá z toho politiku, to je špatně,“ řekl ve Studiu ČT24.
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD: „Žádné důkazy ani doklady nepřijdou, protože je to celé nesmyslné. Je to prefabrikovaná konstrukce, která má zřejmě sloužit k tomu, aby se bavilo o věcech, které odvádějí pozornost od témat daleko důležitějších… Sociální demokracie je strana, která má upřímný zájem na tom, aby se co nejdůkladněji zkoumala minulost. Pokud tam jsou informace, které usvědčují některé jedince ze spolupráce s represivními složkami, tak abychom se to dověděli.“
Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM: „Já se nad tím musím jenom smát, ale ono není divu při klesajících preferencích ODS, že se pan premiér chytá každého stébla. Stéblo strašením komunisty mu připadá jako nejbližší… Je věcí občanů, jak rozhodnou ve volbách. Podobné fantasmagorie, které padají, jsme se sociální demokracií ani sami mezi sebou prostě neřešili. Žádného kandidáta jsme do rady ústavu nenavrhovali.“
Herman zopakoval své předchozí tvrzení, že v ústavu probíhá předem připravený puč. „Mám důkazy, že pod tlakem komunistické strany část ČSSD skutečně navolila do rady lidi, kteří tento ústav likvidují a destruují i Archiv bezpečnostních složek,“ řekl na brífinku s tím, že má tyto informace od řady senátorů z řad ČSSD, se kterými má velmi korektní vztahy. „Myslím, že žádný takový senátor neexistuje… Tam někdo musí lhát, protože je to hrozný nesmysl,“ reagoval Zaorálek. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že komunisté žádného kandidáta do rady ústavu nenavrhovali.
Předsedkyně současné rady Petruška Šustrová ale Hermana podle jeho slov od samého počátku stavěla pod nevybíravé personální tlaky a určovala mu, kdo smí a nesmí zastávat jaké pozice: „Já jsem se tomu bránil. Když jsem se jí ptal, co je jejím cílem, tak mi přímo řekla: 'Tvoje odvolání.'“ Šustrová ale ve Studiu ČT24 uvedla, že v radě byla dva roky v absolutní menšině, takže neměla moc někomu něco nařizovat: „Není mi známo nic o tom, že by rada nebo já osobně panu řediteli mluvila do personální politiky, to se nikdy nestalo, pokud to byl někdo jiný z rady, to já nevím.“ Připomněla také, že rada má personální moc pouze nad ředitelem.
Herman: Dnešní radní poškozují dobré jméno České republiky v zahraničí
Situaci, kdy odešli všichni členové vědecké rady ÚSTR i náměstek Stehlík, označil Nečas za skandální: „Máme-li na jedné straně osobnosti, jako je pan profesor Lukeš z Bostonské univerzity, pan profesor Kramer z Harvardské univerzity či pan profesor Kraus z Middlebury College, a na straně druhé lidi typu pana Uhla, pana Bureše nebo pana Jelínka a pátráme-li, kde je tedy ta pravda, myslím, že každý soudný člověk, položí-li tyto dvě trojice, jednu ze správní, jednu z vědecké rady, na pomyslné misky vah, tak musí vědět, o co ve skutečnosti jde.“
O situaci v ústavu už se zajímala i někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová nebo německý prezident Joachim Gauck. „Dnešní radní poškozují dobré jméno České republiky v zahraničí,“ poznamenal Herman.
