Neděle se stala nejteplejším dnem od začátku roku. Rekordy padly na sedmnácti meteorologických stanicích a vůbec nejvýš se rtuť teploměru vyšplhala na pražském Karlově, kde naměřili 19,5 stupně Celsia. Ochlazení ale přinese už noc na pondělí, přidá se i déšť a na sklonku nadcházejícího týdne by mohly být teploty oproti právě končícímu víkendu hned poloviční.
Česká republika dokázala skočit z ledna do května během deseti dní. V noci na první březnový den teplotní minimum zaznamenala dokonce zhruba čtvrtina stanic a ještě minulý týden padaly rtutě teploměrů pod nulu i během dne.
Jak ale informoval Martin Tomáš z Českého hydrometeorologického ústavu, v neděli se teploty pohybovaly „nejčastěji mezi třinácti a sedmnácti stupni Celsia, místy v Praze, středních Čechách a Plzeňském kraji vystoupaly výše“ – a trhaly rekordy.
Rekord v Praze-Karlově překonal dosavadní maximum 18,8 stupně Celsia z roku 2002. Nad devatenáct stupňů se teplota vyšplhala ještě ve středočeských Dobřichovicích a Průhonicích a v Plzni-Bolevci. Tam byla teplota také rekordní, dnešních 19,1 stupně Celsia smazalo dosavadní maximum 18,2 stupně z roku 1990.
Za nezvykle teplou březnovou nedělí stál vrcholící příliv teplého vzduchu z jihu Evropy a pokoření dosavadních maxim zaznamenali meteorologové na 17 ze 147 stanic, které měří aspoň třicet let.
Do Čech míří studená fronta
Jak ale upozornil meteorolog ČT Vladimír Piskala, už během noci se počasí v Česku začne výrazně měnit. Směrem k východu totiž bude přes Česko zvolna přecházet studená fronta, která noční a ranní teploty pošle ke dvěma až šesti stupňům a od západu se navíc postupně přidá déšť.
Jiná situace přetrvá v noci a ještě během pondělního dopoledne na Moravě a ve Slezsku, kde bude příliv jižního vzduchu doznívat a východ republiky se tak bude moct těšit na obdobné počasí, jaké přinesla neděle. Zatímco v Čechách se denní teploty budou pohybovat mezi sedmi a deseti stupni, na východě půjde až o sedm stupňů víc.
S přechodem studené fronty se ale během prvního pracovního dne nového týdne postupně zatáhne na většině území a přidají se také přeháňky nebo déšť, a to i vydatnější. „Na některých místech může během 24 hodin napršet i přes dvacet litrů na metr čtvereční,“ doplňuje Piskala.
Sněhu, že by naplnil Orlík i Lipno
Déšť v kombinaci se silnějším větrem od jihozápadu ale zároveň urychlí tání sněhu na českých horách; pouhé vyšší teploty totiž způsobují jenom pomalé odtávání. Nejvíc sněhu momentálně leží na hřebenech Krkonoš (Labská bouda hlásí skoro dva metry), podobně jsou na tom i hřebeny Šumavy a podle odhadů je ve veškeré sněhové pokrývce uložena až miliarda kubíků vody – čili takové množství, které by současně naplnilo Orlík a Lipno.
Vodní hodnotu sněhu měří obsluha meteorologické stanice na devětatřiceti místech v republice, zároveň hydrologové sbírají data i na automatických stanicích nebo přímo v terénu. Dohromady tak mají k dispozici informace z více než pěti set lokalit.
Roli hraje také místo, odkud sníh odtává, zásadní jsou polohy od pěti do devíti set metrů. „I když zde leží třeba pokrývka s nižší výškou, tak je ho ale velké množství, protože to jsou rozsáhlé plochy,“ uvádí hydroložka z ČHMÚ Martina Kimlová. V souvislosti s aktuální předpovědí proto meteorologové varují pro pondělí před obezřetností.
„Voda z tajícího sněhu společně s tím, co naprší, zvýší průtoky v potocích a řekách. Hlavně v horských a podhorských oblastech budou zítra hladiny řek většinou stoupat a vyloučit nemůžeme ani první stupeň povodňové aktivity,“ upozorňuje Piskalův kolega, meteorolog Pavel Karas.
„Dobrá zpráva je, že se za studenou frontou mírně ochladí a pršet už bude jenom místy. Tání sněhu se tak zpomalí nebo úplně zastaví. Na horách začne zase mrznout a napadne nový sníh,“ dodává – a je to scénář, se kterým počítají i vodohospodáři.
Teploty znovu padnou
Letos zatím na přehradách Vltavské kaskády vodu kvůli tání upouštět nemuseli a i když roztaje všechen sníh, který leží nad Lipnem nebo nad Orlíkem, voda by se do přehrad vešla. Při rychlejším tání by ale vodohospodáři museli vodu odpustit, v extrémním případě i přepadem (což se ale na Slapech dělo naposledy při povodních před pěti lety). Předpověď navíc dlouhodobě prudké tání nehlásí.
Bez srážek s výjimkou vyšších poloh by mělo být už úterý, teploty mají oscilovat kolem deseti stupňů. Po středečním teplotním propadu (denní maxima mezi šesti a deseti stupni) se rtutě teploměrů mírně nad deset stupňů vyšplhají i ve čtvrtek a v pátek.
Razantní pokles teplot by měl přinést až další víkend, kdy denní maxima nepřesáhnou zprvu osm a později ani pět stupňů Celsia. Jak ale upozorňuje meteorolog Karas, jednotlivé modely se na očekávaném vývoji neshodují a nejistou předpověď upřesní až nadcházející dny.
