Praha - Národní archiv získal nové dokumenty od rodiny Jana Zajíce, který se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci Československa. Obsah tří krabic skrývá osudy tzv. živé pochodně číslo 2 a jeho rodiny. Bratr Jaroslav a sestra Marta věnovali archivu třeba fotografie, osobní věci, originální parte i dopisy zaslané rodině matkou Jana Palacha.
Dopis matky Jana Palacha adresovaný pozůstalé rodině Jana Zajíce vyjadřuje soustrast nad ztrátou obou synů. „Proč to tak všechno přišlo? Mohli se naši chlapečkové těšit ze života jako druzí a my jsme v jejich přítomnosti mohli se hřát. Jak je vše smutné,“ píše se v dopise z roku 1969.
Národní archiv také dostal čtenářský deník Jana Zajíce ze základní školy i s jeho dětskými ilustracemi, pamětní list na první svaté přijímání nebo dopis rodině na rozloučenou. „Jsou tam věci, které jsou asi pro každého emotivní a každého z nás by určitě trochu vzaly za srdce nebo dojaly,“ říká bratr Jaroslav Zajíc.
Jan Zajíc původně zamýšlel svůj čin provést na stejném místě jako Jan Palach - u fontány na horním konci Václavského náměstí v Praze. Nakonec se ale zapálil v průjezdu domu číslo 39, na Václavské náměstí už vyběhnout nedokázal.
Motivy a provedení činu Jana Zajíce mohou historici zkoumat zejména ve vyšetřovacím spisu tehdejší bezpečnosti, nové dokumenty ale odhalují i něco víc. „Jak se proměňovala i paměť národa, protože je tady sbírka dopisů lidí z různých vrstev, kteří psali rodině,“ říká historik Petr Blažek.
Národní archiv ale nedostal úplně všechno, část památek na Jana Zajíce si jeho sourozenci ještě ponechali. Archiv tak zatím zůstává otevřený, čeká nejen na další dokumenty, které rodina objeví, ale třeba i na Řád T. G. Masaryka, který Jan Zajíc posmrtně dostal v roce 1998 od tehdejšího prezidenta Václava Havla.
