Praha - Systém náhradního výživného, který by podle návrhu ČSSD platil stát za dlužné rodiče, by mohl podle poslankyně a jedné z autorek návrhu Anny Čurdové (ČSDD) přijít státní pokladnu na zhruba 250 milionů korun ročně. Návrh předložila sněmovně minulý týden, věří ale, že je reálné prosadit ho ještě před podzimními předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny. Předlohu musí ještě posoudit vláda, podle Čurdové by mohla sněmovna v prvním čtení projednat návrh už na své červnové schůzi.
Rodič, který nemá dítě v péči, by měl podle návrhu platit měsíčně alespoň 1400 korun na dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. Pokud tak neučiní a nepomůže ani exekuční řízení, vyplatil by stát dítěti polovinu minimálního výživného. Minimální částky by byly vyšší pro lidi s vyšším příjmem. Výše alimentů by se valorizovala.
Návrh by měl podle poslankyně pomoct hlavně rodinám samoživitelů, kteří se pohybují na hranici chudoby a kterým bývalý partner odmítá platit alimenty. ČSSD už dříve prosazovala, aby nezaopatřeným rodinám, jimž jeden z rozvedených rodičů dluží výživné, platil tyto dávky stát. Na něm by pak ležela povinnost vymáhat dluh po nezodpovědném rodiči. V roce 2006 takový zákon z dílny ČSSD a KSČM vetoval prezident Václav Klaus. ČSSD s návrhem neuspěla ani v roce 2007. Zejména ODS upozorňovala na to, že by státem proplácené výživné jen posílilo nezodpovědnost dlužníků. Aktuální návrh nepočítá s tím, že by stát vymáhal výživné od neplatících rodičů. Zkušenosti ze sousedního Slovenska ukázaly, že by se to státu zřejmě nevyplatilo.
Na určení výše výživného nejsou žádná oficiální pravidla
Od poloviny loňského roku platí novela, která má pomoct rodičům vymáhajícím výživné od bývalých partnerů. Rodič může při vymáhání například požádat o asistenci sociální pracovníky. Navíc dlužník, který žije ze sociálních dávek, již podle novely nemá nárok na životní, ale jen existenční minimum. Čurdová ji ale považuje za nedostatečnou: „Ta komplikovanost systému, jaký oni zavedli, neřeší problém potřebnosti toho dítěte.“
Sociálnědemokratický návrh počítá také se zavedením tabulek pro určování výživného, které by sloužily jako vodítko soudům. Nová ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ale považuje podobné tabulky za nebezpečný zásah do nezávislosti soudů. Nesouhlasí s tím ani někteří právníci. Podle Čurdové ale v Německu a Rakousku tabulky platí a systém funguje dobře. Dnes soudy nemají žádná oficiálně daná vodítka, podle kterých určují výši alimentů. Liší se to kraj od kraje a soud od soudu.
