Praha – Na závěr roku přichází také jedna z mála pozitivních zpráv. České silnice si za letošek vyžádaly „jen“ 695 mrtvých. Statistika ještě není uzavřená, jde tedy o předběžná čísla. S vysokou pravděpodobností ale bude letošní bilance nejlepší od roku 1947. Pozoruhodné je přitom srovnání provozu – na konci čtyřicátých let totiž jezdilo třicetkrát méně aut.
Dosud nikdy v novodobé historii nebyl počet mrtvých za rok nižší než 750. Letos je přitom šance, že součet ani nepřekročí sedmistovkovou hranici. To se naposledy podařilo před šedesáti čtyřmi lety. „Ano, přibližujeme se roku 1947. Tehdy ale bylo v evidencích vozidel jen zhruba 130 až 140 tisíc vozidel, teď však v nich máme přes čtyři miliony osobních aut. Intenzity provozu tak byly tehdy zcela rozdílné, o to víc je letošní výsledek potěšující,“ komentuje statistiky ředitel dopravní policie Leoš Tržil s tím, že stále ještě jde pouze o předběžná čísla.
I tak se ale Tržil domnívá, že se celá řada tragických nehod stala zbytečně či lidé zbytečně utrpěli těžká zranění. „Právě to je oblast, kde určitě spokojeni být nemůžeme, těžce zraněných totiž přibylo,“ dodal Tržil. Podle odborníka na silniční bezpečnost Roberta Šťastného se na tom ale paradoxně podepisuje i vyspělá zdravotní péče. „Hodně z těch, kteří by byli dříve mrtví, se přesunulo do kategorie těžkých zranění,“ vysvětluje Šťastný.
Jak ukazují celkové statistiky, nejčastější příčinou nehod je v Česku rychlá jízda – 42 procent mrtvých zemřelo právě kvůli tomuto přestupku. Dalších 37 procent zemřelých doplatilo podle policie na nesprávný způsob jízdy a každý pátý na nedání přednosti.
Nejvíc nehod se stává ve čtvrtek
Nejčastěji lidé umírali mimo obce a města, naopak dálnice zabíjí minimálně. Nejvíc obětí je mezi řidiči osobních aut, skoro čtyřicet procent. Každý pátý zemřelý je chodec, každý šestý pak spolujezdec z osobního auta a každý desátý motorkář. Nejhorším dnem zatím neskončeného roku byly čtvrtky, zemřelo během nich 107 lidí, nejméně riziková se v této statistice jeví neděle s dosavadními 92 oběťmi. Nejhorším měsícem byl srpen, kdy o život přišlo 75 lidí, „nejlepším“ pak leden, kdy zemřelo 42 lidí.
Experti: Pomohla i medializace pirátů
Podle dopravních odborníků může za příznivější bilanci řada faktorů: novější stav vozového parku, bezpečnější silnice, častá medializace dopravní problematiky a lokální policejní akce zaměřené na konkrétní problémy daného regionu. „Média měla podle mého názoru letos dva velmi dobré přístupy. Zaprvé novináři často a podrobně vysvětlovali a ukazovali, proč je potřeba se chovat správně v autě, proč je třeba pro chodce důležité být vidět a proč by cyklisté měli mít helmy, a za druhé média zároveň i odstrašovala. Často jsme třeba četli o odsouzených nebo stíhaných pirátech silnic,“ uvedl Šťastný. I Tržil přisuzuje letošní bilanci preventivním akcím, vysvětlovacím kampaním i opatřením na nebezpečných silnicích. Dalším faktorem pak je podle Šťastného funkčnost bodového systému: „Právní režim je úplně jiný než dřív, lze mluvit o mnohem větším tlaku, kdy hodně řidičů má nějaký ten bod, a i proto jsou mnohem opatrnější.“
Přestože rok skončí rekordními čísly, národní bezpečnostní strategie pro provoz na silnicích jde ještě dál. „Nová strategie má v uvozovkách vizi nula, tzn. že podle ní bychom se v roce 2020 měli dostat na nulu mrtvých. To je ale samozřejmě trošku nadnesené,“ myslí si Tržil. Cílem by tak podle expertů mělo být především zlepšování statistik v podobném trendu, jaký panuje ve zbytku Evropy. „Ještě před sedmi lety byla Evropa rozdělena na státy velmi dobré a na státy průměrné, či špatné, kam jsme patřily i my – v poslední době už ale platí téměř všude, že se jednotlivé země zlepšují. Samozřejmě ty hodně vyspělé už nemají moc co vylepšovat, zatímco státy z toho minulého průměru, jako třeba Francie, Španělsko, Česko, ale i Rakousko a Belgie, ještě dalšího snížení mohou dosáhnout,“ uzavírá Šťastný.
