Na okraji společnosti žije polovina Romů v Česku, počet ghett se zdvojnásobil

Zhruba 120 tisíc Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny z regionů jde o polovinu všech Romů v zemi. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, větší podíl vyloučených má ale Olomoucký kraj. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou dostane vláda. Situace se oproti předchozím rokům téměř nezměnila.

„Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti,“ uvádí stejně jako v předchozích letech zpráva.

Podle ní mají Romové kvůli nízkým příjmům i častému zadlužení ztížený a omezený přístup k běžnému bydlení a celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven či domů na periferiích, které se pak mění v ghetta.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí – z 80 tisíc na 115 tisíc.

Domy v ústeckých Předlicích, kde žijí především Romové
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v zemi žije přes 240 tisíc. Představují tak zhruba 2,2 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů, z nich šest milionů v EU. Například na Slovensku tvoří Romové devět procent obyvatel.

Postoj k Romům se nemění. Je převážně negativní

Podle dokumentu polovinu romské menšiny v Česku tvoří inteligence a střední třída. Řada jejích příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvedli autoři zprávy.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. Nesympatičtí jsou třem čtvrtinám obyvatel, další pětině jsou jedno a sympatie cítí zbytek. „Od roku 2013 nedošlo k významné změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné,“ uvádí zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 63 500, tedy něco přes sedm procent obyvatel, ve druhém 31 300. V hlavním městě je podle koordinátorů asi 18 tisíc příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich.

V Olomouckém kraji je na okraji společnosti až 70 procent tamních Romů, kolem 60 procent pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Plzeňském a Zlínském kraji je sociálně vyloučených Romů zhruba 30 procent.

Peníze jdou na romské koordinátory i stipendia

Sbírání údajů podle zprávy znesnadňuje časté stěhování Romů za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změní za rok bydliště i několikrát. Koordinátoři ale uvádějí, že se Romové přesouvají spíš uvnitř měst a krajů.

Státní rozpočet vydal loni přímo na integraci Romů 70,4 milionu korun, tedy o 1,3 milionu víc než v předchozím roce. Sumu rozdělila ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či do školních stipendií.

Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,7 milionu a v roce 2011 zhruba 85 milionů. Další peníze putují do projektů na podporu sociálního bydlení či zaměstnávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 33 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice Doksany těsně před nedělní patnáctou hodinou naměřila 41,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociálních sítích. Šlo o nový absolutní tuzemský teplotní rekord a první jednačtyřicetistupňovou teplotu v oficiální síti českých měřicích stanic. V 15:20 pak stanice naměřila 41,2 stupně, v 16:00 dokonce 41,7 stupně, což je aktuální hodnota rekordu. Rekordní teplota pro 28. červen padla na téměř všech meteorologických stanicích ČHMÚ, z nichž má ČT k dispozici data. Na některých už ráno.
09:38Aktualizovánopřed 46 mminutami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 3 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 7 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 8 hhodinami

Armáda pořizuje tisíce dronů. Vojáci se je budou učit ovládat v Písku

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
před 9 hhodinami
Načítání...