Na okraji společnosti žije polovina Romů v Česku, počet ghett se zdvojnásobil

Zhruba 120 tisíc Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny z regionů jde o polovinu všech Romů v zemi. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, větší podíl vyloučených má ale Olomoucký kraj. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou dostane vláda. Situace se oproti předchozím rokům téměř nezměnila.

„Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti,“ uvádí stejně jako v předchozích letech zpráva.

Podle ní mají Romové kvůli nízkým příjmům i častému zadlužení ztížený a omezený přístup k běžnému bydlení a celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven či domů na periferiích, které se pak mění v ghetta.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí – z 80 tisíc na 115 tisíc.

Domy v ústeckých Předlicích, kde žijí především Romové
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v zemi žije přes 240 tisíc. Představují tak zhruba 2,2 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů, z nich šest milionů v EU. Například na Slovensku tvoří Romové devět procent obyvatel.

Postoj k Romům se nemění. Je převážně negativní

Podle dokumentu polovinu romské menšiny v Česku tvoří inteligence a střední třída. Řada jejích příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvedli autoři zprávy.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. Nesympatičtí jsou třem čtvrtinám obyvatel, další pětině jsou jedno a sympatie cítí zbytek. „Od roku 2013 nedošlo k významné změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné,“ uvádí zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 63 500, tedy něco přes sedm procent obyvatel, ve druhém 31 300. V hlavním městě je podle koordinátorů asi 18 tisíc příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich.

V Olomouckém kraji je na okraji společnosti až 70 procent tamních Romů, kolem 60 procent pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Plzeňském a Zlínském kraji je sociálně vyloučených Romů zhruba 30 procent.

Peníze jdou na romské koordinátory i stipendia

Sbírání údajů podle zprávy znesnadňuje časté stěhování Romů za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změní za rok bydliště i několikrát. Koordinátoři ale uvádějí, že se Romové přesouvají spíš uvnitř měst a krajů.

Státní rozpočet vydal loni přímo na integraci Romů 70,4 milionu korun, tedy o 1,3 milionu víc než v předchozím roce. Sumu rozdělila ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či do školních stipendií.

Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,7 milionu a v roce 2011 zhruba 85 milionů. Další peníze putují do projektů na podporu sociálního bydlení či zaměstnávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. Otevírá se poslední úsek u Přerova

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
před 21 mminutami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
před 9 hhodinami

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
před 9 hhodinami

Vystrčil v adventním poselství vyzval k budování důvěry

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v předvánočním projevu ve čtvrtek vyzval k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Podle něj je k tomu potřeba slušně vedený dialog, vzájemné naslouchání si a ochota dohodnout se. Podle Vystrčila je společenství bez důvěry odsouzeno k chudobě, rozpadu či nesvobodě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...