Na okraji společnosti žije polovina Romů v Česku, počet ghett se zdvojnásobil

Zhruba 120 tisíc Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny z regionů jde o polovinu všech Romů v zemi. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, větší podíl vyloučených má ale Olomoucký kraj. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou dostane vláda. Situace se oproti předchozím rokům téměř nezměnila.

„Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti,“ uvádí stejně jako v předchozích letech zpráva.

Podle ní mají Romové kvůli nízkým příjmům i častému zadlužení ztížený a omezený přístup k běžnému bydlení a celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven či domů na periferiích, které se pak mění v ghetta.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí – z 80 tisíc na 115 tisíc.

Domy v ústeckých Předlicích, kde žijí především Romové
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v zemi žije přes 240 tisíc. Představují tak zhruba 2,2 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů, z nich šest milionů v EU. Například na Slovensku tvoří Romové devět procent obyvatel.

Postoj k Romům se nemění. Je převážně negativní

Podle dokumentu polovinu romské menšiny v Česku tvoří inteligence a střední třída. Řada jejích příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvedli autoři zprávy.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. Nesympatičtí jsou třem čtvrtinám obyvatel, další pětině jsou jedno a sympatie cítí zbytek. „Od roku 2013 nedošlo k významné změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné,“ uvádí zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 63 500, tedy něco přes sedm procent obyvatel, ve druhém 31 300. V hlavním městě je podle koordinátorů asi 18 tisíc příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich.

V Olomouckém kraji je na okraji společnosti až 70 procent tamních Romů, kolem 60 procent pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Plzeňském a Zlínském kraji je sociálně vyloučených Romů zhruba 30 procent.

Peníze jdou na romské koordinátory i stipendia

Sbírání údajů podle zprávy znesnadňuje časté stěhování Romů za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změní za rok bydliště i několikrát. Koordinátoři ale uvádějí, že se Romové přesouvají spíš uvnitř měst a krajů.

Státní rozpočet vydal loni přímo na integraci Romů 70,4 milionu korun, tedy o 1,3 milionu víc než v předchozím roce. Sumu rozdělila ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či do školních stipendií.

Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,7 milionu a v roce 2011 zhruba 85 milionů. Další peníze putují do projektů na podporu sociálního bydlení či zaměstnávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motolská korupční kauza se dál rozrůstá, policie obvinila další dvě firmy

Policisté obvinili další dvě společnosti v souvislosti s motolskou korupční kauzou. Celkem tak stíhají devatenáct lidí a osm firem. České televizi to sdělila mluvčí Úřadu evropského veřejného žalobce Lidija Globokar. Mezi stíhanými je i exředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a jeho bývalý náměstek Pavel Budinský. Oba muži byli v lednu propuštěni z vazby a jsou stíháni na svobodě.
před 1 hhodinou

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Během jednoho z nejtragičtějších víkendů na českých silnicích zemřelo osm lidí

O uplynulém víkendu zahynulo na silnicích v Česku osm lidí, z toho pět motocyklistů. Jde o jeden z nejtragičtějších víkendů, uvedla v pondělí policie. V srpnu dosud při dopravních nehodách zemřelo 18 lidí, z toho 11 na motocyklech.
12:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kontrola na Úřadu práce zjistila nedostatky v účetnictví za 5,6 miliardy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) během kontroly účetnictví Úřadu práce ČR (ÚP ČR) zjistil významné nedostatky v účetnictví v objemu 5,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že kontrola začala již loni, mohl úřad chyby a zjištěné nedostatky průběžně opravovat. Chyby za 3,5 miliardy korun úřad práce opravil, neopravené nesprávnosti za zhruba dvě miliardy korun nebyly podle NKÚ z hlediska účetní závěrky významné. V pondělí o tom informoval NKÚ.
před 8 hhodinami

VideoRozšíření asistované reprodukce u ministerstev naráží

Ministerstvo zdravotnictví se musí vypořádat s řadou připomínek k návrhu, který má rozšířit možnost umělého oplodnění i na ženy bez partnera. Přístup k umělému oplodnění má ze zákona pouze heterosexuální pár, což by ministerstvo chtělo změnit. Některé rezorty novinku nezpochybňují, proti jsou ale třeba ministerstva práce nebo spravedlnosti. Rezort práce a sociálních věcí má k návrhu sedm zásadních připomínek. Podle něj by stát například neměl uměle vytvářet matky samoživitelky. Zájem o umělé oplodnění vzrostl za posledních 15 let skoro na trojnásobek. Loni se díky asistované reprodukci narodilo dosud nejvíce dětí, více než pět tisíc.
před 11 hhodinami

Méně metrů, vyšší ceny. Nové byty jsou stále menší

Zájem o nové byty roste, jejich rozměry se ale postupně zmenšují. Podle developerů se za posledních deset let z průměrného nabízeného bytu vytratil prostor odpovídající jednomu pokoji a průměrná plocha novostaveb nyní dosahuje zhruba 56 metrů čtverečních. Na trhu se zároveň stále častěji objevují mikrobyty nebo prostory, které kvůli své velikosti ani nesplňují parametry bytu.
před 11 hhodinami

VideoUkrajinští váleční veteráni učí Čechy ovládat drony

Ukrajinští váleční veteráni učí zájemce v Česku létat s FPV drony. Ty umožňují pilotům pohled na terén z ptačí perspektivy, tedy tak jako by seděli přímo uvnitř létajícího stroje. Kurzy pořádá organizace Strong Europe, která se snaží přenášet zkušenosti z obrany Ukrajiny proti Rusku. Zapojili se lidé z bezpečnostní komunity i laici. K jejich motivům patří například snaha být připravený pro případ nebezpečí a umět se zapojit do obrany státu. Někteří přitom zdůrazňují, že není jejich stylem utéci ze země v případě války, jako to hlásají jejich známí.
před 21 hhodinami

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.