Brno – Žádost o vydání podezřelého Američana Kevina Dahlgrena odhaluje nový důkaz, který by mohl mít pro celý případ zásadní význam: kriminalisté našli na kraťasech, které Dahlgrenovi zabavila FBI na letišti, krev prokazatelně patřící obětem vraždy v Brně-Ivanovicích. Americký soudce už dřív několikrát zopakoval, že nejde o typický proces typu vina - nevina, ale jen o řízení o vydání. Česká republika tak musí doložit podezření o spáchání vraždy, nikoliv soubor neprůstřelných důkazů. Jedním z nich určitě budou i stopy DNA na kalhotách, obhajoba se ovšem bude snažit zpochybnit jakýkoliv detail, například to, zda české úřady získaly legálně Dahlgrenovy svršky, z nichž právě provedly tu krevní zkoušku.
- „Bez jakýchkoliv pochybností se jedná o krev osoby Davida Haroka a dále s vysokou pravděpodobností o krev Martina Haroka a Veroniky Harokové. Tato krev se přitom na tyto krátké kalhoty přinejmenším v případě 25 zkoumaných skvrn nemohla dostat pouze otěrem.“
Spis, který má tři stovky stran, získala Česká televize u amerického soudu. Rozkrývá detaily neštěstí a mohl by znamenat přelom v případu vraždy čtyřčlenné rodiny z Brna. Žádost o vydání taky vůbec poprvé zveřejňuje úplné výslechy svědků. Z nich vyplývá, že rodina začínala být z Dahlgrenovy přítomnosti přinejmenším nervózní, podle spisu totiž nerespektoval soukromí jejích členů a byl nespolehlivý.
„Chování Kevina Dahlgrena bylo neobvyklé, když v nočních hodinách a v době, kdy ostatní spali, chodil po domě ozbrojen nožem,“ je uvedeno v dokumentu. A právě nůž se stopami krve našla policie na místě činu. Krev odhalila i na nohách barové židle. Útočník ale podle spisu použil víc zbraní a taky velkou sílu.
- „Je zřejmé, že oběti byly napadeny postupně, přičemž útok musel být veden nečekaně, neboť jejich těla nenesou stopy obrany.“
Američan je obviněný z vraždy čtyř příbuzných v Brně-Ivanovicích: své sestřenice, jejího manžela a jejich dvou synů. Motiv činu ale zatím není známý a podle policistů jej může plně vysvětlit jen cizinec. Ze spisu vyplývá, že Američan 22. května postupně zavraždil tři členy rodiny; rodiče a jednoho ze synů. Mezitím u domu zazvonila paní na úklid, kterou poslal pryč, a také poštovní doručovatelka. Až poté dorazil domů druhý syn, který také zemřel.
Dahlgren si následně vzal taxi z Brna na letiště do Vídně a vracel se domů do USA. Ostatky příbuzných údajně zapálil. Našli je hasiči, kteří dorazili likvidovat do domu požár. Mezinárodní zatykač byl v ČR vydán v době, kdy cizinec letěl nad Atlantikem. FBI pak Dahlgrena na žádost jihomoravských kriminalistů zadržela 23. května na letišti ve Washingtonu.
Dahlgren putoval do vazby, rodiče mu najali právnické eso - Theodora Simona. Ani ten ho ale nedokázal dostat na kauci ven. Důkazy jsou podle soudu příliš silné. Měsíc a půl po vraždě Česká republika zažádala o Američanovo vydání.
České úřady teď doufají, že Spojené státy důkazy uznají a muže podezřelého ze čtyřnásobné vraždy vydají. Žádnou lhůtu pro to ale podle policie nemají - ve vazbě tak klidně může strávit i několik dalších měsíců až let. Pokud by byl souzen v České republice, hrozí Dahlgrenovi až doživotní trest.
Právě testy DNA jsou často jedinou možností, jak pachatele vraždy usvědčit. Před devíti lety se to podařilo ve známé kauze Kmetiněves. Tehdy šlo o znásilnění a brutální vraždu třináctileté dívky. Její spolužák se k činu doznal až po devíti měsících - potom, co na něj ukázal test DNA. Policie tehdy odebrala na 700 vzorků a úspěšná byla až u čísla 632. Test pomohl taky v případě vraždy, která byla 16 let neobjasněná. Až díky nové vyšetřovací metodě byl za uškrcení ženy z Ústí nad Labem potrestán nebezpečný recidivista z Litvínova, který si už odpykával trest i za vraždu své babičky. Známé jsou ale i opačné případy, kdy rozbor DNA naopak prokáže nevinu odsouzených. Třeba Američan Damon Thibodeaux dostal v roce 1997 za znásilnění a vraždu mladé dívky trest smrti. Loni byl po dlouhých patnácti letech propuštěn na svobodu. V případu Kevina Dahlgrena měla policie důkaz v podobě pozitivního testu DNA už po několika týdnech.
