Praha - Ruská prokuratura nabídla české straně, aby navštívila vězněného podnikatele Alexeje Torubarova a zkontrolovala, jaké má v ruském žaláři podmínky. Informovala o tom ředitelka sekce mezinárodních vztahů z ministerstva spravedlnosti Zuzana Fišerová. Vydání Torubarova do vlasti vzbudilo v minulých týdnech silné kontroverze, lidskoprávní organizace se obávají, že má vězeň ve vazbě nevyhovující podmínky.
Podle Fišerové nabídla ruská generální prokuratura, aby Česko vyslalo za Torubarovem své diplomaty. Ministerstvo spravedlnosti nyní bude kontaktovat Černínský palác, který by mohl své zástupce do Ruska vypravit.
Alexej Torubarov byl v Rusku obviněn z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie; české ministerstvo spravedlnosti dnes výslovně jmenovalo pouze obvinění z podvodu.
Torubarov v České republice žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak rozhodl o vydání, jemuž se 2. května na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády. Ruský podnikatel byl po příletu z Prahy do Moskvy eskortován do vazební věznice ve Volgogradu.
Torubarovovi advokáti stížnost kvůli podmínkám vazby nepodali
S vydáním Torubarova do Ruska nesouhlasil ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg ani šéf státní kasy Miroslav Kalousek (oba TOP 09), negativně se ke kroku ministerstva spravedlnosti stavěla také lidskoprávní organizace Pomoz jednomu člověku. Kritizovala podmínky, které podle ní panují v ruské justici. Obává se korupce a zmanipulování Torubarovova případu. Podle ní může ruskému podnikateli ve volgogradské vazbě hrozit i fyzické násilí. Podle informací ministerstva spravedlnosti však dosud jeho advokáti Koršunov a Iseckij podmínky vazby nenapadli.
Vydání nicméně kritizoval i Český helsinský výbor. Podle něj neměl ministr Blažek právo vydat Torubarova do vlasti, protože úřady nevyřídily byznysmenovu žádost o azyl. Blažkova mluvčí Štěpánka Čechová již dříve uvedla, že ministr vydání povolil v souladu s trestním řádem a poté, co extradici schválily krajský, vrchní i Ústavní soud.
