Můžeš dědit, ale jen pokud dostuduješ vysokou školu – i takové podmínky mohou lidé svým příbuzným v závěti klást. Za poslední čtyři roky se zájem o ně zvýšil. Notářská komora od takových opatření v závěti ale odrazuje. Kvůli zákonným postupům v dědickém řízení totiž může poslední přání zemřelého skončit úplně jinak, než jak zamýšlel.
Notáři od dědictví s podmínkou spíš odrazují. „Pokud vnuk studuje střední školu a babička mu dá podmínku, že musí dostudovat vysokou, což může trvat dalších 7 let, tak do té doby, nebo kdyby se s ním něco stalo, budou majetek spravovat zákonní dědicové, které chtěla babička třeba přeskočit,“ vysvětluje prezident Notářské komory Radim Neubauer.
„Ukázalo se časem, že ty podmínky moc nefungují. Používají se, ale takové, kdy je nesporné, že skutečně nastanou. Tam, kde hrozí riziko, to spíše lidem rozmlouváme,“ popisuje Neubauer. Ještě do roku 2014 přitom občanský zákoník lidem nedovoloval klást dědicům ve své poslední vůli podmínky. Od té doby zájem stoupá.
Letos už notáři sepsali přes 15 tisíc závětí. Do konce roku očekávají zvýšení počtu o třetinu. V posledních letech navíc roste obliba uvádět v závěti náhradní dědice, pro případ, že první v pořadí nemůže dědit. Větší zájem je i o vykonavatele. Ti dohlíží i po přečtení závěti na plnění pozůstalosti i po dědickém řízení. To ale podle Neubauera naráží na nedostatek personálu a byrokratické obtíže.
Lidé v závěti pamatují i na charitu
Část svého majetku odkazují lidé i neziskovkám. Těm ale mnoho podmínek klást nemohou. Podle předsedy Koalice za snadné dárcovství Jana Gregora proto spíše konkretizují, na co mají organizace získané peníze použít.
„V praxi se setkáváme spíše s tím, že člověk, zejména u větších organizací, které mají širší paletu témat, specifikuje, jaké je to jeho téma, na které má organizace peníze použít. Pro tu organizaci je to citlivé téma, jak s těmi penězi naložit. Je tedy jedině dobře, když to ten dárce do závěti dá,“ řekl Gregor.
