Praha – Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) jednala se zástupci České spořitelny o případném zrušení sKaret. Dohodli se, že výši kompenzace za zrušení celého projektu - pokud se tak stane - posoudí nezávislý auditor, který vzejde z výběrového řízení. Zároveň vznikla pracovní skupina ze zástupců ministerstva, Úřadu práce i České spořitelny. Banka do sKaret investovala tři sta milionů korun.
Podle Müllerové je situace velmi složitá. Fungování sKaret je totiž zakotveno hned v několika zákonech. „Pokud by mělo dojít k ukončení projektu, tak všechny tyto zákony bude nutné změnit,“ podotkla ministryně.
Pracovní skupina vyčíslí, kolik by stálo zrušení i pokračování sKaret
Pracovní skupina má za úkol zjistit náklady pro obě varianty - pokračování projektu sKaret i jeho úplné zastavení. Výsledek propočtů dostane na stůl vláda. „Jsem odpovědná za to, jak ekonomicky bude celý projekt vypadat. Odpovídám za efektivní hospodaření se státními prostředky,“ zdůvodnila ministryně. „Případné ukončení celého projektu by bylo velmi složité, ale nesmělo by mít vliv na výplatu dávek, to považuji za klíčové,“ dodala Müllerová.
O zrušení sociálních karet, jejichž prostřednictvím chtělo ministerstvo distribuovat dávky pro sociálně slabé, rozhodl kabinet premiéra Petra Nečase minulý týden; na čtvrtečním zasedání podruhé odmítl návrh Müllerové na úpravu celého systému a uložil jí, aby zahájila jednání a přípravu legislativních materiálů, které celý projekt ukončí. „Nejméně špatné řešení minimalizující náklady finanční, věcné i politické je odstoupení od tohoto projektu,“ konstatoval tehdy předseda vlády.
Smlouvu mezi státem a Českou spořitelnou uzavřelo ministerstvo pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09) do roku 2014. Finanční ústav podle nedávného vyjádření vedení systém stál kolem 300 milionů korun; premiér v této souvislosti před nedávnem řekl, že stát uznává, že banka měla s projektem své výdaje.
Plán, který neuspěl:
Ludmila Müllerová navrhovala, aby příjemci dávek měli sKartu povinně jako průkaz. K placení a vybírání z bankomatu by ji používali jen dobrovolně. Nemuseli by tak mít spořitelní konto, které dostávají automaticky a přes které k nim peníze od státu putují. Dávky by jim mohl zas posílat rovnou i stát, a to na jejich účet či poštou. Za složenku by ale platili. Postižení by pak případně měli sKarty dvě - jednu jako průkaz pro handicapované, druhou jako kartu platební.
Drábek: sKarty by státu ušetřily miliardy
Jaromír Drábek podotkl, že smlouva ujednání o konkrétní sankci v případě jejího vypovězení neobsahuje, ale umožňuje po šesti letech jednání obou stran o kompenzaci, pokud by byl provoz systému ztrátový. Někdejší ministr zároveň stále trvá na tom, že by sKarty za 12 let svého fungování ušetřily státu tři miliardy korun. Náklady na zrušení projektu by podle něj měli nést ti, kdo ho odhlasují.
Sněmovní opozice namítá, že celá smlouva je nevýhodná a může být od počátku neplatná. Chce ji proto zrušit bez finančních náhrad. „Připadá nám neuvěřitelné, že by se z tohoto projektu, který znamenal problém a trauma pro řadu občanů, měly platit jakékoliv kompenzace,“ uvedl předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
SKarty dostalo do konce dubna kolem 275.000 lidí. Automaticky mají i spořitelní účet, přes který k nim dávky putují. S sKartou pak mohou platit či vybírat peníze od státu z bankomatu. Tyto funkce využívá podle opozičního návrhu zákona na zrušení systému zhruba desetina lidí. Podle podkladů ministerstva pro vládu je to ale 29 procent těch, co sociální kartu mají. Většina lidí si nechává příspěvky rovnou přeposílat na své konto.
