Mobilním hospicům proplatily pojišťovny 17 milionů. Bezplatné ani tak stále nejsou

Téměř 17 milionů korun stála v uplynulém roce pojišťovny péče mobilních hospiců. Proplácely ji vůbec poprvé. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odhaduje, že za minulý rok v součtu uhradí zdravotní služby ve výši 12 milionů korun, ostatní pojišťovny už za loňský rok domácím hospicům vyplatily skoro pět milionů. Vyplývá to ze statistik.

Podle posledního výzkumu agentury STEM/MARK si 78 procent lidí přeje umřít doma. Splní se to však málokomu, dvě třetiny umírajících v Česku končí svůj život v nemocnici. Mobilní nebo také domácí hopice představují k nemocnicím alternativu – pečují o pacienty v konečné fázi nemoci u nich doma.

Od loňska jejich služby hradí i pojišťovny a zájem o ně výrazně roste. „U nás v Domácím hospici Vysočina se každoročně zvyšuje počet klientů o dvacet procent. Ve velkých městech jako Praha a Brno ale může být nárůst i o sto procent ročně,“ dokládá Petr Hladík z Fóra mobilních hospiců.

Hrazení služeb mobilních hospiců předcházel pilotní projekt VZP z let 2015 a 2017. „Pilotní projekt přinesl financování, ale zároveň i nároky, které tady doposud nebyly. Například vedoucí lékař takového hospice musí mít atestaci z paliativní medicíny,“ vysvětluje ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Podle něj se náhled pojišťoven na mobilní hospice změnil výrazně k lepšímu. „V lednu a únoru, kdy se to celé rozbíhalo, byla neochota či opatrnost ze strany zdravotních pojišťoven, zda smlouvy uzavírat, či ne. Dnes však došlo k výraznému posunu a ty pojišťovny se k tomu staví mnohem vstřícněji než loni,“ dodává Loučka.

Smlouvu s některým z mobilních hospiců loni uzavřely všechny zdravotní pojišťovny. S největším počtem takovýchto zařízení (25) spolupracuje Oborová zdravotní pojišťovna. Druhá VZP uzavřela loni 24 smluv, je ale těsně před podpisem dalších čtrnácti.

„Členské organizace z Fóra mobilních hospiců, kterým se podařilo splnit nároky ohledně personálního obsazení, navázaly smluvní vztahy s většinou pojišťoven,“ hodnotí spolupráci se zdravotními pojišťovnami Hladík. To potvrzuje i primářka mobilního hospice Cesta domů Irena Závadová: „Pojišťovny smlouvy uzavírají, žádné překážky od jiných mobilních hospiců nyní neregistrujeme.“

Péče není hrazena zcela

Zdravotní pojištění kryje péči o smrtelně nemocné v domácím hospici částkou 1152 Kč nebo 1463 Kč na den. Výše závisí na závažnosti onemocnění. Skutečné náklady na práci zdravotního týmu, léky, materiál a dopravu jsou však vyšší – zhruba 1900 Kč na den. Do této částky přitom není započítána nezdravotní složka péče, jakou je například pomoc s chodem domácnosti, osobní hygiena, služby psychologa nebo spirituální péče. Tuto sociální složku domácí hospice dále hradí z poplatků, darů nebo nenárokových dotací státu.

„My bychom si přáli, aby to byla pro občany bezplatná služba, ale zde narážíme na problém spolupráce českého zdravotního a sociálního systému, která u nás dlouhodobě pokulhává. Bude pravděpodobně chvíli trvat, než se nám podaří pokrýt celý rozsah péče mobilních hospiců z veřejných zdrojů,“ upozorňuje na finanční obtíže hospiců Loučka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si tíživou situaci domácích hospiců uvědomuje. „V současné době připravujeme novelu zákona o sociálních službách, kterou máme vládě předložit do konce tohoto roku. Nicméně naše ministerstvo se již pokusilo v minulém volebním období připravit novelu zákona o sociálních službách, kde navrhovalo vznik nové sociální služby hospicové péče, která by právě doplňovala systém zdravotní péče. Tuto novelu však tehdejší sněmovna neschválila,“ uvedla Andrea Vašáková z tiskového oddělení MPSV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...