Mládek slíbil, že se laguny začnou sanovat v příštím roce

Ostrava – Kdo, kdy a jak zlikviduje jednu z nejvážnějších ekologických zátěží na našem území – otázka, která zatím není zcela dořešena. V tzv. ostravských lagunách leží podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) minimálně 90 tisíc tun toxických bahenních kalů. Stát chce v červenci vybrat do užší skupiny pět uchazečů, kteří nabídnou nejnižší cenu – se sanací by se pak mělo naplno začít v příštím roce.

Za více než sto let se v ostravských lagunách nashromáždil odpad, jehož skutečné množství vlastně není možné určit. Karcinogenní látky jako směsi aromatických uhlovodíků či těžkých kovů navíc vytvořily těžko definovatelný „koktejl“ škodlivin – proto také prakticky nelze stanovit jediný proces čištění. „Toto je poměrně komplikovaná záležitost a všichni zájemci o zakázku musí doložit, že jsou schopni zajistit odtěžení kalů i jejich likvidaci, tedy spálení, což bohužel ten proces prodlužuje,“ řekl Mládek na dnešní návštěvě Ostravy.

V jeho zájmu prý je, aby se proces neprodlužoval zbytečně. Státní podnik Diamo, který má areál prozatím na starosti, chce ještě tento rok vypracovat nový posudek o finanční i časové náročnosti zakázky. Vláda už loni pro potřeby sanace vyčlenila jednu miliardu korun, podle ministra ale budou potřeba další dvě až tři miliardy. Úplné vyčištění kalů je prozatím stanoveno na rok 2018. Zmíněný prostor má být v budoucnu osázen lesem. Úplná revitalizace je naplánovaná v horizontu deseti let.

Dlouhodobý problém ostravských lagun provází několik skandálů. Při prvotní likvidaci býval problém v samotné metodě. K sanaci totiž docházelo přisypáváním vápna, čímž docházelo k chemickým reakcím a úniku tepla. Do okolního ovzduší podle odborníků pronikaly toxické siřičitany. Kritika přicházela také z opačného konce republiky – okolí cementárny v severočeských Čížkovicích, kde jsou vytěžené kaly postupně spalovány. Kvůli hromadnému převozu a ničení kalů už před třemi lety demonstrovalo v Litoměřicích na 10 tisíc lidí. Situaci nijak nepřidaly ani stížnosti ze sousedního Polska, které likvidaci vytěženého materiálu na svém území zakázalo.

Odpady z bývalé rafinerie se v okolí ukládaly od počátku 20. století, později se tam svážely staré motorové oleje z celého Československa. Původně byla rafinerie, kterou založil vídeňský průmyslník v roce 1888, na periferii města. S jeho rozmachem se ale ocitla v centru městské zástavby.

ČTVRTSTOLETÍ LIKVIDACE OSTRAVSKÝCH LAGUN:

Privatizace a krach

Po roce 1989 areál zprivatizovala společnost Ostramo-Vlček, která se zavázala odpady zlikvidovat, avšak zkrachovala. Nezajištěnou a okolí nebezpečnou skládku pak za korunu odkoupil zpátky stát.

Čistá Ostrava a Geosan

Laguny Ostrama převzal státní podnik Diamo a vypsal na sanaci lagun výběrové řízení. Zakázku za čtyři miliardy korun dostalo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan. To se zavázalo zpracovat do roku 2010 asi dvě stě tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území.

Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes čtyři sta tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Anabáze s palivem

Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma prostřednictvím dalších firem domlouvat odbyt paliva, které několikrát změnilo obchodní název, v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů.

Ostuda v Polsku

V roce 2011 musela čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polská Hlavní inspekce životního prostředí označila palivo za nebezpečný odpad a požádala české státní orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka. Státní podnik Diamo přiznal, že ztratil nad tím, kde a jak se měl odpad pálit, kontrolu.

Akce Litvínov

Téhož roku skončilo sto tisíc tun vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení včetně Greenpeace se má postupně pálit v cementárně v Čížkovicích.

Další kaly, nový tendr

V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení na dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.

Loni vypsal státní podnik Diamo výběrové řízení na firmu, která zlikviduje zbývajících více než devadesát tisíc tun kalů. Cenu odhadl na asi miliardu korun. O zakázku má opět zájem Geosan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPietní akt na Vítkově připomíná výročí konce druhé světové války

Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomenou 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Nástup na pražském Vítkově začal v 10:00. Odpoledne se uskuteční v Praze piety na Olšanských hřbitovech a také na Klárově.
10:01Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ke shodě nedošlo, řekl Pavel po schůzce s Babišem o účasti na summitu NATO

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to řekl po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš je podle něj toho názoru, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však trvá na tom, že se summitu chce zúčastnit. Kompetenční žalobu ale zatím nepodá, sdělil.
05:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoBaterií u domácích fotovoltaik přibývá. Stát chce pravidla recyklace

Baterií u domácích fotovoltaik přibývá. V poslední době si ji pořizovalo osmdesát až devadesát procent domácností, které se rozhodly pro energii ze slunce. Celkem jich je asi dvě stě tisíc. V souvislosti s tím se ale objevují také otázky, co s vysloužilými bateriemi. Společnost Ecobat, která se o jejich sběr stará, upozorňuje, že chybí peníze na povinnou recyklaci. Část dodavatelů je totiž neplatila vůbec nebo v nedostatečné výši. Prodejci velkých baterií si dosud mohli vybrat. Buď se zapojit do kolektivního systému, nebo sběr a recyklaci řešit sami. Ne všichni na to ale podle společnosti Ecobat myslely a některé firmy i zkrachovaly. Nově má být zapojení do kolektivního systému povinné. Jasná pravidla zavede podle ministerstva životního prostředí novela o výrobcích s ukončenou životností. Ta je v současnosti podle mluvčí resortu před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů řešili spor vlády s prezidentem o zahraniční politice

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Deště příliš nepomohly. Srážkový deficit je nejhorší za mnoho dekád

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.
před 4 hhodinami

Pavel chce s Babišem oznámit společnou účast na summitu NATO, nevyloučil žalobu

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.
před 13 hhodinami

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 14 hhodinami

Soud v kauze radioaktivních úložišť uložil podmínky a pokuty

Soud uznal vinu čtyř osob a jedné firmy, které se měly dopustit manipulace se zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Obžalovaní údajně ovlivňovali zadávání zakázek tak, aby připadly konkrétním podnikům. Týkat se to mělo například tendru na modernizaci jaderného úložiště v Dukovanech. Tři lidé od soudu odešli s podmíněnými tresty v délce od dvou do tří let a jednomu z nich navíc soud zakázal výkon řídících funkcí ve firmách na dva roky. Všem, včetně firmy, také uložil peněžité tresty v hodnotě celkem přes sedmnáct milionů korun, zjistila ČT24.
před 14 hhodinami
Načítání...