Bufety na základních školách nesmí od ledna nabízet nezdravé potraviny. Začala platit takzvaná pamlsková vyhláška. Původně se vztahovala i na střední školy, na podnět ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) však byly z nařízení vyjmuty. Porušení zákazu prodeje nezdravých potravin zatím nebude nikdo trestat. Na mnoha školách ale raději bufety uzavřeli.
Nezdravé potraviny se ve školách nesmí prodávat už rok. Až do podzimu ale chyběla vyhláška, která by přesně vyjmenovala, o jaké výrobky se jedná. Platit začala 20. září, školy ji ale musí dodržovat až od začátku roku 2017.
Autoři vyhlášky vyšli při její tvorbě z aktuální nabídky potravin, které se běžně ve školách objevují. Snažili se také omezit nejrizikovější výrobky, jejichž nadměrná konzumace je uváděna jako hlavní příčina vzniku nadváhy a obezity v populaci.
- energetické nápoje;
- výrobky obsahující kofein s výjimkou čaje;
- výrobky obsahující umělá sladidla s výjimkou žvýkaček bez cukru;
- v obložených bagetách a pečivu nesmí být kečup, majonéza, dresink nebo hořčice;
- na mléčné výrobky, pečivo a nesmažené výrobky z masa, vajec nebo luštěnin jsou stanoveny limity soli, cukru a tuku. Sýry například ve sto gramech nesmí obsahovat více než dva gramy soli a třicet gramů tuku;
- výrobky nesmí obsahovat trans mastné kyseliny pocházející z částečně ztužených tuků;
- ovocné a zeleninové šťávy a nektary nesmí mít přidaný cukr, za který se považuje i med nebo melasa;
- zpracované ovoce a zeleninu lze prodávat pouze tehdy, pokud neobsahuje více než půl gramu soli nebo jeden gram přidaného cukru ve sto gramech zpracované potraviny.
Z bufetů základních škol tak zmizely například přeslazené tyčinky, slané chipsy nebo bagety s majonézou. Děti už si nekoupí ani potraviny s umělými cukry nebo s kofeinem. Stanoveným limitům nevyhovuje ani většina jogurtů nebo třeba mléčných rýží. Kvůli vyššímu podílu soli může být problém nabízet i některé typy housek.
Co ale tím pádem v bufetech zbylo? „Skoro nic. Tady je jogurt s müsli, ovoce a plněné housky,“ shrnula provozovatelka školního obchodu v jedné z pražských základních škol Marie Otiepková.
Seznam kategorií potravin, pro které jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty, při jejichž překročení již nebude možné potraviny nabízet a prodávat, obsahuje příloha vyhlášky:
Na nová pravidla si vedle provozovatelů bufetů stěžují třeba i víceletá gymnázia, kde plní mladší děti ještě povinnou školní docházku. Jich se vyhláška týká, starších již ne. Některá gymnázia proto žákům nižších ročníků zakáží do bufetů přístup. Ve sněmovně už se také objevil návrh, který by vyhlášku změkčil. Ministerstvo školství ji ale změnit neplánuje.
Na vyhlášku, která je má ochránit před nezdravou stravou, přitom žáci reagují po svém. Jídlo, které jim chutná, si kupují nadále. Nikoli však již ve školách, ale například ve stánku před školou. „V blízkosti školy jsou tři samoobsluhy. Buď před vyučováním, nebo po vyučování si tedy nakoupí, na co byli zvyklí,“ míní ředitel jihlavské ZŠ E. Rošického František Svoboda.
Za porušení vyhlášky samotnými školami zatím sankce hrozit nebudou. Ministerstvo ale bude její dodržování hlídat. „Kontroloři budou na místě vysvětlovat, které konkrétní potraviny a z jakého důvodu jsou zakázané, a budou také navrhovat případná alternativní řešení,“ uvedla Valachová.
Přechodné období bez sankcí bude trvat maximálně několik měsíců. Jeho konec oznámí ministerstva školství a zdravotnictví na základě vyhodnocování výsledků kontrol.
Uložit
