Ministr kultury Ilja Šmíd (nestr. za ANO) nepodporuje zdanění církevních restitucí. Návrh na úpravu finančních náhrad přitom před dvěma týdny podpořila menšinová vláda hnutí ANO. Podle Šmída někteří členové hnutí nesouhlasí zejména s výpočtem výše náhrad. Ministr chce o návrhu ještě diskutovat. Církev je podle něj v naší společnosti potřebná.
„Myslím, že bychom se neměli k věcem, které jsou jednou schválené, vracet. Jsem proti zdanění,“ řekl ministr kultury Šmíd České televizi. Vláda podpořila návrh KSČM na zdanění finančních náhrad na začátku ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) to považuje za nutnou korekci, protože náhrady církvím jsou podle něj vyšší, než měly být.
Zdanění peněžitých náhrad bylo jednou z podmínek KSČM pro případnou podporu, nebo toleranci Babišova kabinetu. Církve by tak ze dvou miliard ročně mohly přijít téměř o 400 milionů korun. Vláda ale připustila, že řešení může být napadeno u Ústavního soudu.
Ministr kultury naopak uvítal nápad premiéra, aby do rozpočtu ministerstva financí přešly peníze určené na výplatu finančních náhrad v rámci restitucí i každoroční suma určená na výplatu duchovních. Další agenda týkající se církví by ale podle Šmída měla zůstat jeho úřadu.
Suma určená na platy duchovních je stejně jako finanční náhrady nyní součástí rozpočtu ministerstva kultury. Spolu s restituční splátkou činí tyto výdaje asi 3,5 miliardy korun ročně. Částka ale podle Šmída zkresluje rozpočet resortu a jeho šéfové si většinou vysokou sumou pomáhají při dosahování svých slibů o čtvrtstoletí slibovaném jednom procentu na kulturu.
Podle Šmída souhlasil s převodem plateb i jeho předchůdce Daniel Herman (KDU-ČSL). „Bude ale předtím nutné upravit kompetenční zákon,“ řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Letošní rozpočet ministerstva kultury činí 13,03 miliardy korun, z toho na církve jde 3,3 miliardy korun. Loni byly výdaje ministerstva 12,6 miliardy a 3,37 miliardy šlo na církve.
Zákon o církevních restitucích schválený za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.
Odluka církve od státu přijde v roce 2030
Od roku 2013 se také snižuje státní příspěvek na činnost církví. Jeho vyplácení skončí v roce 2030, kdy nastane odluka církve od státu. Loni šlo na platy duchovních přibližně 1,3 miliardy korun, každý rok se suma snižuje o pět procent.
Z přibližně 59 miliard, které se stát zavázal církvím vyplatit, byla dosud uhrazena jedna šestina, něco přes deset miliard. Největším příjemcem peněz z finanční náhrady je katolická církev. Celkem jí připadne 47,2 miliardy korun.
