Ministerstvo spravedlnosti chce regulovat firmy, které nabízejí pomoc při vyhlášení osobního bankrotu. Ne všechny jsou totiž solidní, a dost často tak žádost o oddlužení nakonec u soudu neuspěje. Nově by tak dlužníci mohli žádat o bankrot jen přes advokáty, insolvenční správce nebo certifikované neziskové organizace. Byly by také stanoveny maximální částky, které je možné za podobné služby účtovat.
Pokud návrh nakonec projde, znemožní poskytovat oddlužovací služby těm firmám, které neprokáží svou odbornost. Podle mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové totiž v současnosti jen málo takových firem poskytuje služby s potřebným vzděláním nebo živnostenským oprávněním.
A to podle ministerstva i neziskových organizací klienty těchto firem poškozuje. "Ve velké části to jsou špatně zpracované návrhy na oddlužení, které soud odmítl a které byly zpracovány právě komerčními oddlužovacími agenturami," vysvětluje úskalí neodborné pomoci ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Novinka ministerstva by také podobné služby zlevnila – s využitím komerčních firem se totiž návrh na oddlužení může vyšplhat na tisíce i desetitisíce. Pokud novela začne platit, budou za něj moci advokáti nebo insolvenční správci brát částky jen podle tarifu. Většina neziskových organizací přitom obvykle takové návrhy zpracovává zdarma.
Jenže podle firem, které se oddlužování věnují, je to přesně naopak. Dlužníky prý novela poškodí. „Navrhovaná akreditace u ministerstva spravedlnosti může znamenat, že ten člověk v podstatě nebude vědět, na koho se obrátit," tvrdí jednatel firmy Abivia David Vozák. S tím ovšem ministr spravedlnosti Robert Pelikán nesouhlasí: „To jsou argumenty, které jsou liché a jsou motivované tím, že si chtějí firmy udržet svůj byznys, který my považujeme za obchod s chudobou a chceme ho vymýtit.“
