Praha – V příštím roce přestane jezdit až osm procent dálkových vlaků, jejichž provoz platí ministerstvo dopravy. Českým drahám, které podle dlouhodobé smlouvy se státem provoz na dotovaných rychlíkových a expresních linkách zajišťují, dá ministerstvo napřesrok o 200 milionů korun méně než letos. Výsledkem bude zánik některých spojů. O které vlaky půjde, ministerstvo zatím nechce říct. Stát nejspíš dá méně peněz také krajům v rámci dotace, která má úřadům pomoci s objednávkou regionálních vlaků. S nižším rozpočtem bude hospodařit i Správa železniční dopravní cesty, která proto chystá rušení tratí.
Ročně platí ministerstvo dopravy za zajištění dálkové železniční dopravy asi čtyři miliardy korun. Dráhy využívají tyto peníze k provozu rychlíků, expresů a vybraných vlaků EC, jejichž vedení zajišťují mezinárodní smlouvy. Letos přestalo ministerstvo dopravy platit provoz zbylých vlaků IC/EC, v příštím roce budou výhradně na náklady dopravce jezdit i expresy mezi Prahou a Ostravou, kde po příchodu druhého dopravce vznikne konkurenční prostředí. Peníze, které tak stát ušetří, ale nestačí, a tak ministerstvo nyní přišlo se zrušením osmi procent dalších vlaků. V současnosti jezdí v Česku více než 500 dálkových vlaků, škrty se tak dotknou asi 40 spojů. Cestující mohou očekávat buď jejich zrušení, nebo zkrácení trasy.
Kterých vlaků se omezení dotkne, ministerstvo zatím neřeklo. Cestující se to zřejmě dozvědí až v září, kdy bude hotova konečná podoba jízdního řádu na příští rok. „V tuto chvíli redukci zpracováváme a budeme s Českými drahami a Asociací krajů komunikovat tak, abychom dosáhli co nejméně bolestivých problémů, což se týká navázání na regionální dopravu,“ uvedl ministr dopravy Pavel Dobeš.
Peníze na železnici tečou průběžně od státu a cestujících do kolejí, na cestě se ale několikrát zastavují. Železniční dopravci získávají peníze od svých zákazníků, v případě osobních dopravců to mohou být kromě cestujících kupujících si jízdenky také kraje nebo stát (v regionální a částečně i dálkové dopravě pokryjí tržby z jízdného asi třetinu až polovinu nákladů). Dopravci musí platit za využití dopravní cesty provozovateli dráhy, kterým je téměř bezvýhradně SŽDC – výše poplatku záleží na mnoha okolnostech, zejména na tom, jde-li o osobní, nebo nákladní vlak. SŽDC potom z vybraných peněz tratě udržuje, dostává však peníze také přímo od státu, aby mohla realizovat velké akce, jako jsou modernizace tranzitních železničních koridorů.
Vláda se už dříve rozhodla, že ušetří i na regionálních vlacích. V červenci oznámila, že v roce 2012 sníží účelovou dotaci, která krajům pomáhá s placením za osobní a spěšné vlaky, o 600 milionů korun. Například Pardubický kraj proto připravil rozsáhlé rušení spojů na lokálkách, místo nich začnou jezdit levnější autobusy. Podle předsedy Asociace krajů Michala Haška však může mít tvrdý dopad na regionální dopravu i omezení rychlíkové dopravy. Zrušení dálkových spojů znehodnotí objednávku návazných regionálních vlaků a autobusů.
Méně peněz dostane i SŽDC, lokálky jsou opět v ohrožení
Méně peněz očekává napřesrok také Správa železniční dopravní cesty, které patří trati a musí je udržovat. Výpadek může být až třímiliardový. Podobně jako loni začala proto železniční správa usilovat o to, aby se zbavila prodělečných místních tratí – přinejmenším deseti takových, po kterých nejezdí pravidelná doprava. „Pro nás to znamená platit ročně desítky až stovky tisíc korun za to, aby vlak po těchto trasách mohl jednou nebo dvakrát vyjet. Zisk je téměř všude nulový nebo maximálně v řádech stokorun,“ popsal mluvčí SŽDC Pavel Halla ztrátovost opuštěných lokálek, které organizace přesto musí udržovat.
Alternativou k rušení může být prodej lokálek soukromým vlastníkům. Nejde o zcela nevídanou věc, vlastní dráhy dnes mají dva spolky, které se zaměřují na provoz zvláštních historických vlaků. K rozsáhlejšímu prodeji tratí ale nikdy nedošlo. Ministerstvo dopravy proto zřídilo odbornou komisi, která má říct, jak by se například cena železnice vyčíslovala a podle jakých předpisů by k prodeji došlo. „V žádném případě se nemůže při prodeji jednat o symbolickou částku, protože bychom se pak mohli všichni dopustit nedovolené podpory podnikání,“ poznamenal Pavel Halla. „Znamenalo by to nejen odkup dráhy, ale taky zaúčtování nákladů, které se do ní dávaly v minulosti. Klíčové bude taky to, zda zájemce bude chtít dráhu používat jen výjimečně na nostalgické jízdy, nebo zda by na ní chtěl provozovat pravidelnou drážní dopravu,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Kromě prodeje tratí uvažuje SŽDC, resp. stát, o jejich pronájmu soukromníkům, případně o tom, že by majitelem dráhy zůstal stát, ale její údržbu by od SŽDC převzal soukromý subjekt.
