Praha – Vláda Jiřího Rusnoka zastavila slučování ministerstev, které naplánoval předchozí Nečasův kabinet. Zásadní plán, jenž měl tuzemské státní správě údajně ušetřit desítky milionů korun, tak padá pod stůl. Podle ministra průmyslu v demisi Jiřího Ciencialy analýza totiž ukázala, že by k velké úspoře peněz nedošlo. Zda se politici k zeštíhlení úřadů znovu vrátí, rozhodnou až předčasné volby. Zatímco levice s tím většinou nepočítá, pravicové strany ho v programu mají.
„Jsem zastánce vzniku silného ministerstva hospodářství, je to moje dlouhodobá myšlenka,“ tvrdil tehdejší šéf vlády Petr Nečas. Nový úřad, jenž měl začít fungovat od roku 2014, by vznikl sloučením ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy.
Podle exministra průmyslu Martina Kuby sloučením nemělo vzniknout „superministerstvo“, ale důvodem byly personální a finanční úspory. Nečas sliboval ušetřit až sto milionů korun, další peníze do rozpočtu měl přinést i případný prodej budov, které by se spojením úřadů a agend uvolnily.
Ovšem podle nynějšího ministra průmyslu v demisi Jiřího Ciencialy se sloučení těchto státních úřadů nevyplatí. „Nepřineslo by to žádné výraznější úspory. Nezefektivnilo by to ani činnost vlády, ani práci těchto dvou ministerstev,“ argumentuje. Zadání bývalé koaliční vlády proto v Rusnokově kabinetu už nikdo neplní.
V dobách vlády pravicové koalice se hojně mluvilo i o dalších zásadních řezech do soustavy nejvyšších státních úřadů. Bývalá vicepremiérka Karolína Peake vypracovala plán na snížení nákladů ve státní správě, kde se zvažovalo sloučení ministerstva kultury a školství. Tehdy zazněla také varianta spojení ministerstev zemědělství a životního prostředí a spekulovalo se rovněž o rušení ministerstva pro místní rozvoj.
O této otázce tak prý definitivně rozhodne až vláda vzešlá z nadcházejících voleb. „Bude na to mít prostor i mandát,“ myslí si ministr v demisi. Politici se ovšem v odpovědi na otázku, zda se někdy počet ministrů a úřadů zredukuje, neshodují.
Šéfovi sociálních demokratů Bohuslavovi Sobotkovi se nápad příliš nelíbí, jednalo by se podle něj o příliš složitou operaci. „V prvních letech by to znamenalo, že by se vláda nezabývala ničím jiným než přesouváním úředníků z budovy do druhé,“ tvrdí. Ani komunisté nechtějí ministerstva redukovat. „Zefektivnění státu znamená sáhnout do struktury agendy,“ argumentuje místopředseda strany Jiří Dolejš.
Na pravici je názor opačný. Státní správa podle jejích politiků musí zeštíhlet. „Chtěli bychom sloučit ministerstva průmyslu, obchodu a dopravy a dále také ministerstvo životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj a zemědělství,“ konstatuje bývalá šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS). TOP 09 podle exministra financí Miroslava Kalouska počítá se zrušením tří ministerstev a vznikem jednoho ministerstva hospodářství.
Plány dalších stran, které mají šanci na sněmovní účast:
ANO slibuje snížení provozních výdajů ministerstev. „Základní problém je, aby se stát choval jako řádný hospodář a vlastně nakupoval levněji a vybíral daně,“ tvrdí šéf hnutí Andrej Babiš.
KDU-ČSL přímo o slučování ministerstev neuvažuje. Jediné, co lidovci připouštějí, je vznik ministerstva pro venkov, které by mohlo vzniknout spojením resortu zemědělství a místního rozvoje.
SPOZ nepočítá se žádným spojováním resortů. Nynější rozložení je podle zemanovců dostačující.
Podle Úsvitu přímé demokracie je snížení počtu ministerstev nutností. Jako příklad uvádí zrušení ministerstva pro místní rozvoj.
Strana zelených má jasno v tom, která ministerstva určitě neslučovat. Rozhodně stojí o zachování životního prostředí. Naopak podporuje sloučení místního rozvoje a zemědělství, po čemž by vzniklo nové Ministerstvo rozvoje venkova a zemědělství.
Nyní ve vládě působí 14 ministrů a premiér, Nečasův kabinet měl o dva členy víc. Kolik židlí bude potřeba připravit do zasedací místnosti příští vládní sestavy, ukážou až výsledky voleb. Pokud se k moci dostane ČSSD, může být naopak o další židli víc.
Strana by se totiž nebránila vzniku ministerstva sportu a mládeže. Rezort by prý mohl sídlit ve Strakově akademii a jeho šéfem by byl takzvaný ministr bez portfeje. V minulosti na Úřadě vlády takto působili ministři, kteří se zabývali národnostními menšinami nebo vedli legislativní radu vlády.
