Praha – Etnické napětí v některých regionech loni představovalo největší hrozbu pro demokracii v ČR, napsala Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za minulý rok. Protiromským náladám části společnosti přisuzuje větší riziko než pravicovým extremistům. Ti jsou sice radikálnější, ale méně početní. Podle zpravodajů nesou na nespokojenosti občanů částečnou vinu i policie, média nebo proromští aktivisté. BIS také upozornila na široké spektrum kritických projevů k islámu a varovala, že některé verbální útoky by mohly radikalizovat i doposud umírněné muslimy.
Zpravodajská služba konstatuje, že uplynulý rok přinesl další sérii protiromských demonstrací, často doprovázených násilím. Spouštěčem většinou byly menší incidenty mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti. „Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může (…) vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům ČR,“ píší zpravodajové ve výroční zprávě.
Lidé podle zprávy postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci i proto, že přestávali důvěřovat standardním demokratickým mechanismům. Mohla za to prý například i některá razantní policejní opatření, která u lidí vyvolala pocit, že policie „chrání pouze Romy“, zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku „běžných“ obyvatel není její činnost dostatečná.
Ze zprávy BIS:
„Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav.“
Policie a některé orgány místní samosprávy prý navíc charakterizovaly situaci v místech s mezietnickým napětím jako klidnou, přičemž ale pocity obyvatel byly naprosto odlišné. Svou roli prý v tomto ohledu sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích extremistů, přičemž místní si byli dobře vědomi, že dominantní část účastníků tvořili oni. Samotní neonacisté a další pravicoví radikálové jako celek podle BIS loni nepředstavovali reálnou a bezprostřední hrozbu pro demokratické základy státu.
-
„Vždy, když je ve společnosti zle, přichází ekonomická krize, případně jiné ohrožení, lidé hledají nějakého viníka problému. Je potřeba, aby politická reprezentace dobře posoudila rizika a začala komunikovat možná intenzivněji, to určitě. Na druhou stranu si nemyslím, že by šlo o přímou vinu politiků,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec.
Na muslimy se snášela rozsáhlá kritika za šátky i výstavbu modliteben
Cílem kritiky mířící na islám bylo vše, co je obecně považováno za projevy islamismu v českém prostředí, včetně medializovaného nošení muslimských šátků ve školách, píše se ve zprávě. Ta jmenuje také kritiku vůči internetovým výzvám k zapojení do bojů v Sýrii, výroků významných představitelů českých muslimů či výstavby nových modliteben. Vděčným komunikačním kanálem k šíření kritických hlasů vůči muslimům se stal internet. „Některé formy slovních útoků však mohou radikalizovat i doposud umírněné muslimy,“ poznamenala BIS ve zprávě. Zároveň ale dodala, že loni se v prostředí českých muslimů s žádným takovým případem radikalizace nesetkala.
Zaznamenala ale napodobování některých tendencí muslimských komunit v západní Evropě, například snahu o postupné prosazování islámského práva v ČR. Současně však zpravodajové ve zprávě podotkli, že společenské podmínky v Česku loni „nebyly vhodné“ pro aplikaci dílčích částí islámského práva v české muslimské komunitě. „Proto se někteří čeští muslimové snažili zlepšit obraz islámu a islámských hodnot v očích české veřejnosti,“ doplnila BIS.
