Mezi ANO a ČSSD se rýsuje shoda na obecném referendu: Půl milionu podpisů a žádné hlasování o vystoupení z EU

4 minuty
Příští týden se bude návrhem zabývat Babišova vláda v demisi
Zdroj: ČT24

Hnutí ANO a ČSSD, které spolu vyjednávají o nové vládě, se přiblížily dohodě na podobě zákona o obecném referendu. Shodují se třeba na tom, že by k vyvolání referenda mělo být potřeba zhruba půl milionu podpisů. Nechtějí také umožnit, aby bylo možné hlasovat třeba o vystoupení z Evropské unie. Příští týden se bude otázkou obecného referenda zabývat Babišova vláda v demisi, prosazení zákona v parlamentu ale bude těžký oříšek, protože by ho musela schválit ústavní většina ve sněmovně i v Senátu.

Zákon o obecném referendu se stal po sněmovních volbách jedním z hojně diskutovaných témat. Ve sněmovně už leží návrh SPD, ke kterému vláda přijala neutrální stanovisko. Ve srovnání s návrhem ČSSD obsahuje mnohem měkčí podmínky pro jeho vyvolání, Tomio Okamura hovořil o podmínce sto tisíc podpisů. To ale ostatní strany ostře kritizovaly a některé chtěly návrh zamítnout hned v prvním čtení.

Vyjednávači ANO a ČSSD se teď přiblížili ke shodě, jak by měl zákon vypadat podle jejich představ. „Mohu říci, že směřujeme ke shodě. Shoda by mohla být na 350–500 tisících podpisech,“ uvedla šéfka Stálé sněmovní komise pro Ústavu Kateřina Valachová (ČSSD). Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by byla optimální hranice kolem 500 tisíc podpisů. „Já jsem původně myslela 700 tisíc, ale když slyším, že to pak blokuje, tak to bych nechtěla.“

Hnutí ANO se také s ČSSD dohodlo, že podepisovat petici za referendum bude možné půl roku až rok, platné pak bude při účasti zhruba třetiny voličů a že v referendu nepůjde hlasovat o mezinárodních smlouvách, jako je vystoupení Česka z EU.

Babiš: Členství v EU má daleko víc výhod

Nově vznikající vláda by měla mít prosazení zákona o obecném referendu přímo v programovém prohlášení. V tom mají ANO a sociální demokraté podporu i komunistů, kteří by mohli kabinet podporovat. „Náš požadavek je, aby to bylo ve vládním prohlášení. Otázka parametrů je otázkou vyjednávání,“ dodává předseda komunistů Vojtěch Filip.

Komunisté by ale chtěli, aby mohli Češi v referendu hlasovat i o vystoupení z EU nebo NATO. Pro SPD je to pak zásadní podmínka pro případnou podporu celé vlády. „Pakliže by referendum neobsahovalo možnost hlasovat o mezinárodních smlouvách, tak já jsem plně přesvědčen o tom, že takovou vládu my podporovat nemůžeme,“ dodává Okamura.

S tím zřejmě ani jeden z potenciálních koaličních partnerů nepočítá: ANO i ČSSD to totiž zásadně odmítají: Třeba členství v EU má podle těchto stran mnohem víc výhod než nevýhod a referendum o Unii nechtějí. „Díky tomuto projektu máme v Evropě mír, máme volný pohyb osob, máme téměř volný pohyb osob a služeb,“ zdůrazňuje premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

„Já jsem podepsal náš návrh zákona o referendu, který jasně říká, že není možné o mezinárodních smlouvách hlasovat v referendu,“ dodává předseda ČSSD Jan Hamáček.

Referendum chtějí ze sněmovních stran prosadit také Piráti nebo lidovci. Naopak ODS, TOP 09 nebo Starostové jsou proti. „Je to něco, co nepotřebujeme. Nijak to nevylepší fungování demokracie v České republice,“ domnívá se předseda ODS Petr Fiala. Podle 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové patří referenda obecně na nižší komunální úroveň.

Senátoři se k referendu staví chladně

Zákon o obecném referendu je ústavní normou. V obou komorách ho tedy musí schválit třípětinová většina a Senát i sněmovna musí přijmout stejnou verzi – v případě ústavních zákonů totiž neplatí, že může sněmovna senátory přehlasovat.

A zejména v Senátu může předloha narazit. Členové horní komory jsou totiž ve srovnání s poslanci k referendu zdrženlivější. „Tam spíš panuje neochota k tomu, přijímat zákon o referendu,“ upozorňuje šéfka senátní komise pro Ústavu Eliška Wagnerová (za SZ). Podle senátora Františka Bublana pak hrozí, že horní komora návrh buď přímo zamítne, nebo takzvaně zaparkuje – tedy že ho nechá bez projednání ležet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů mluvili o volbě generálního ředitele ČT

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.
před 5 hhodinami

Policie odhalila pokus o zapálení synagogy v Brně

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
před 5 hhodinami

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hromadné žaloby mají posílit práva spotřebitelů. Soud řeší první případ

Nový právní institut hromadného občanského soudního řízení má posílit práva spotřebitelů, kteří se tak mohou kolektivně bránit, aniž by museli cokoliv platit nebo se účastnit samotného soudního jednání. Zastupovat stěžovatele mohou při soudním řízení zatím dvě akreditované spotřebitelské společnosti. První případ takzvané hromadné žaloby ve středu projednával Městský soud v Praze.
před 7 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 7 hhodinami
Načítání...