Hnutí ANO a ČSSD, které spolu vyjednávají o nové vládě, se přiblížily dohodě na podobě zákona o obecném referendu. Shodují se třeba na tom, že by k vyvolání referenda mělo být potřeba zhruba půl milionu podpisů. Nechtějí také umožnit, aby bylo možné hlasovat třeba o vystoupení z Evropské unie. Příští týden se bude otázkou obecného referenda zabývat Babišova vláda v demisi, prosazení zákona v parlamentu ale bude těžký oříšek, protože by ho musela schválit ústavní většina ve sněmovně i v Senátu.
Mezi ANO a ČSSD se rýsuje shoda na obecném referendu: Půl milionu podpisů a žádné hlasování o vystoupení z EU
Zákon o obecném referendu se stal po sněmovních volbách jedním z hojně diskutovaných témat. Ve sněmovně už leží návrh SPD, ke kterému vláda přijala neutrální stanovisko. Ve srovnání s návrhem ČSSD obsahuje mnohem měkčí podmínky pro jeho vyvolání, Tomio Okamura hovořil o podmínce sto tisíc podpisů. To ale ostatní strany ostře kritizovaly a některé chtěly návrh zamítnout hned v prvním čtení.
Vyjednávači ANO a ČSSD se teď přiblížili ke shodě, jak by měl zákon vypadat podle jejich představ. „Mohu říci, že směřujeme ke shodě. Shoda by mohla být na 350–500 tisících podpisech,“ uvedla šéfka Stálé sněmovní komise pro Ústavu Kateřina Valachová (ČSSD). Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) by byla optimální hranice kolem 500 tisíc podpisů. „Já jsem původně myslela 700 tisíc, ale když slyším, že to pak blokuje, tak to bych nechtěla.“
Hnutí ANO se také s ČSSD dohodlo, že podepisovat petici za referendum bude možné půl roku až rok, platné pak bude při účasti zhruba třetiny voličů a že v referendu nepůjde hlasovat o mezinárodních smlouvách, jako je vystoupení Česka z EU.
Babiš: Členství v EU má daleko víc výhod
Nově vznikající vláda by měla mít prosazení zákona o obecném referendu přímo v programovém prohlášení. V tom mají ANO a sociální demokraté podporu i komunistů, kteří by mohli kabinet podporovat. „Náš požadavek je, aby to bylo ve vládním prohlášení. Otázka parametrů je otázkou vyjednávání,“ dodává předseda komunistů Vojtěch Filip.
Komunisté by ale chtěli, aby mohli Češi v referendu hlasovat i o vystoupení z EU nebo NATO. Pro SPD je to pak zásadní podmínka pro případnou podporu celé vlády. „Pakliže by referendum neobsahovalo možnost hlasovat o mezinárodních smlouvách, tak já jsem plně přesvědčen o tom, že takovou vládu my podporovat nemůžeme,“ dodává Okamura.
S tím zřejmě ani jeden z potenciálních koaličních partnerů nepočítá: ANO i ČSSD to totiž zásadně odmítají: Třeba členství v EU má podle těchto stran mnohem víc výhod než nevýhod a referendum o Unii nechtějí. „Díky tomuto projektu máme v Evropě mír, máme volný pohyb osob, máme téměř volný pohyb osob a služeb,“ zdůrazňuje premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
„Já jsem podepsal náš návrh zákona o referendu, který jasně říká, že není možné o mezinárodních smlouvách hlasovat v referendu,“ dodává předseda ČSSD Jan Hamáček.
Referendum chtějí ze sněmovních stran prosadit také Piráti nebo lidovci. Naopak ODS, TOP 09 nebo Starostové jsou proti. „Je to něco, co nepotřebujeme. Nijak to nevylepší fungování demokracie v České republice,“ domnívá se předseda ODS Petr Fiala. Podle 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové patří referenda obecně na nižší komunální úroveň.
Senátoři se k referendu staví chladně
Zákon o obecném referendu je ústavní normou. V obou komorách ho tedy musí schválit třípětinová většina a Senát i sněmovna musí přijmout stejnou verzi – v případě ústavních zákonů totiž neplatí, že může sněmovna senátory přehlasovat.
A zejména v Senátu může předloha narazit. Členové horní komory jsou totiž ve srovnání s poslanci k referendu zdrženlivější. „Tam spíš panuje neochota k tomu, přijímat zákon o referendu,“ upozorňuje šéfka senátní komise pro Ústavu Eliška Wagnerová (za SZ). Podle senátora Františka Bublana pak hrozí, že horní komora návrh buď přímo zamítne, nebo takzvaně zaparkuje – tedy že ho nechá bez projednání ležet.