Praha – Maturitní zkouška bývá nejen zkouškou z dospělosti, ale také třeba drahocennou vstupenkou k lepšímu pracovnímu uplatnění. Běžně maturitní vysvědčení odráží zvládnutí nějakého oboru či učiva, ale k jeho získání už není nezbytné potit se nad knihami a při získávání praktických dovedností. Na internetu je totiž nabídek na prodej maturitního vysvědčení celá řada. Reportéři ČT na jeden lákavý inzerát zareagovali, a to, co následovalo, naznačuje, že řada firem ani neví, že na kvalifikovaných místech sedí lidé díky maturitnímu falzifikátu. Podle prvních náznaků jsou jich v ČR stovky.
Maturitní vysvědčení se nenabývá jen vědomostmi, stačí 15 tisíc
20. května 2010 se reportérka ČT Lucie Sehnalová setkala v nákupním centru na okraji Ústí nad Labem s ženou, která se představila jako Jana Vavřičková. Na místě měla reportérka od zmíněné osoby přebrat za 15 tisíc korun maturitní vysvědčení. Žena po odpovědi na inzerát nabízela vysvědčení z nejrůznějších středních škol, třeba z hotelových škol v Teplicích, Plzni, Litoměřicích, z Gymnázia v Hradci Králové a jiných škol. Dokonce při dodání naskenovaného ročníkového vysvědčení z vybrané školy přislíbila vyhotovit vysvědčení právě této školy. „Potřebuji to kvůli kódům a razítku, ke kterému jinak nemám přístup,“ tvrdila žena.
Podle vedoucí výroby společnosti SEVT, která maturitní vysvědčení tiskne a prodává, Jarmily Fryšové musí mít formulář ochranné prvky proti padělání: „Šedivý podtisk na obou stranách, malý státní znak a lipové listy. A vysvědčení, která dokládají ukončení vzdělání jsou navíc na speciálním papíře s vodotiskem - když se podíváte proti světlu, vidíte tam lipové ratolesti… A navíc má ještě vysvědčení sérii a číselnou řadu o minimálně šesti číslech.“
Adopce za všechny prachy (zdroj: ČT24)
Z rozhovoru reportérky ČT a ženy prodávající maturitní vysvědčení:
Reportérka: „Všichni zákazníci byli spokojeni?“
Žena: „V pohodě, naštěstí.“
Reportérka: „Kolika lidem jste to takhle prodala?“
Žena: „Bylo to dost lidí… Hodně si jich takhle nechává v dnešní době udělat maturitu.“
Protože chtěla reportérka vysvědčení z roku 1999, musela žena tiskopis z roku 2009 značit slovem druhopis. Takové označení obyčejně používají i školy v případech, kdy někdo vysvědčení ztratí, nebo o něj jinak přijde. Žena bez obav potvrdila, že to nikde podezření nevzbudí a že to tak praktikuje běžně.
Poté, co se reportérka ČT podruhé sešla se zprostředkovatelkou nákupu falešného maturitního vysvědčení, převzala si falzifikát a obratem dotyčné předala částku 15 tisíc, zasáhla připravená policie. Společně s ní byl zadržen i muž, který ji přivezl do nákupního centra vozem. To, co v tu chvíli držela reportérka ČT v ruce, byl nejspíš padělek, ale konečné rozhodnutí musí učinit až znalec.
Podle policejního vyjádření našli muži zákona při domovní prohlídce u podezřelých větší množství dalších vysvědčení i jiných materiálů. Důkazů k vzetí do vazby byl dostatek a je zjevné, že po České republice kolují desítky falešných maturitních vysvědčení jen od této ženy. Dvojici pachatelů, které dopadli ústečtí kriminalisté, hrozí tři roky vězení, stejně jako těm, kteří si vysvědčení koupili a použili ho.
Stačí chvilka procházení internetové inzerce a spousty podobných nabídek není dnes vůbec složité najít. Jasně ukazují, že jde o velmi lukrativní byznys. Podle hojného množství se jedná většinou o falzifikáty, protože kdyby se ztrácelo tolik „bianco“ originálních dokumentů, brzy by se vše provalilo.