Matějů končí v čele Grantové agentury – prý kvůli tlakům zájmových skupin

Praha – Předseda Grantové agentury Petr Matějů rezignuje k 1. říjnu na svou funkci, tento krok odůvodnil i tlaky zájmových skupin, které podle něj účelově zpochybňují transparentnost udělování peněz na podporu základního výzkumu. Proti vedení agentury se před několika měsíci zvedla vlna odporu kvůli neudělení grantů dvěma filozoficko-historickým projektům, i když je odborná komise vyhodnotila jako nejlepší. Pozoruhodné rozdělování peněz agenturou před nedávnem mapovala také Markéta Dobiášová z Reportérů ČT.

„I když nyní už mohu s uspokojením konstatovat, že předsednictvo obhájilo své kroky na všech možných frontách, přiznávám, že jsem vyčerpán a nemám dost sil efektivně čelit dalším snahám o skryté ovládnutí agentury,“ uvedl Matějů, který vedl Grantovou agenturu šest let. 

Podle něj ani kontrolní rada Grantové agentury ani vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace neshledala žádná vážná pochybení v rozhodnutích a činnosti předsednictva. Letos na jaře prý začala nevybíravá a v akademickém světě bezprecedentní kampaň, která byla namířena „proti zcela legitimnímu a odůvodněnému rozhodnutí předsednictva neudělit podporu“ dvěma projektům.

Bělobrádek: Výměna v čele může agenturu oživit

Vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že zprávu agentury nestihli ministři projednat. „Mohu potvrdit, že rezignační dopis pana Matějů, předsedy Grantové agentury, jsem obdržel. Vysvětluje v něm důvody své rezignace,“ prohlásil Bělobrádek. Za hlavní důvod prý Matějů uvádí únavu z kampaně vedené proti němu.

Zmínil, že Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace už dříve doporučila vedení a kontrolní radě agentury některé kroky k odstranění nedostatků. „Dlouhodobě měla Grantová agentura problém s komunikací, jak dovnitř, tak vně do prostorou vědecké komunity,“ zmínil některé výtky Bělobrádek. Petrovi Matějů poděkoval za jeho práci a vyjádřil naději, že oživení v čele agentury bude k jejímu prospěchu.

Odborníci vybrali dva projekty, vedení agentury je pak vyškrtlo

V celém sporu jde o to, že odborná komise vybírala dva projekty, které měly být grantovou agenturou financovány po dobu pěti let. Na prvním místě se umístil výzkumný historicko-uměnovědný projekt Masarykovy univerzity v Brně za 42 milionů. Jako druhý zvítězil projekt Univerzity Palackého v Olomouci asi za 60 milionů. Jenže vedení agentury tyto dva projekty vyškrtlo a miliony dostal třetí a čtvrtý projekt. (Celou kauzou se zabývali také Reportéři ČT.)

Podle kritiků navíc Matějů přihrál svému známému. K milionům od grantové komise se totiž dostal sociologický projekt, na kterém se podílí spolupracovník Petra Matějů Michael Smith. Šéf grantové agentury s ním zároveň spolupracuje na jiných dvou projektech, také financovaných grantovou agenturou. Tento projekt skončil původně až desátý, pak z rozhodnutí odborné komise poskočil na čtvrté místo a po vyškrtnutí dvou vítězných projektů poskočil na financované místo.

Přes pět stovek vědců a pedagogů proto v petici požadovalo odvolání celého předsednictva grantové agentury, a to pro ztrátu důvěry vědecké obce v nestranné a efektivní řízení této instituce. Petici zorganizovalo sdružení mladých vědců Věda žije! Vedení agentury kritizoval i předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Podle něj se předsednictvo agentury dlouhodobě laxně staví k řešení problémů a rezignovalo na hledání systémových řešení. 

Dnešní rozhodnutí o rezignaci vnímá Drahoš jako správné rozhodnutí, i když podle něho přišlo pozdě. Tvrzení, že bylo vynuceno zájmovými skupinami, však považuje za nekorektní. Myslí si, že Matějů byl pod velmi silným tlakem široké akademické veřejnosti, a to už delší dobu. Aktuální kauza neudělení grantů dvěma projektům byla prý jen poslední kapka, kdy hrnec přetekl. Podle Drahoše vedení agentury pochybylo i při zavedení a posléze zase rušení povinných mezd do předgrantových přihlášek, zlehčovalo technické problémy a s vědci prý celkově špatně komunikovalo.

Grantová agentura vznikla v roce 1992 – jejím posláním je financování základního vědeckého výzkumu prostřednictvím grantů, které jsou udělovány na jeden rok až pět let. Agentura získává peníze ze státního rozpočtu, kde má svou vlastní kapitolu. V posledních letech se její rozpočet pohyboval kolem tří miliard korun, v loňském roce rozdělila granty v celkové výši 3,14 miliardy korun.

V čele agentury stojí pětičlenné předsednictvo v čele s předsedou. Všech pět členů jmenuje na čtyřleté funkční období vláda. Jednotliví členové zastupují pět základních vědních oborů: technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 1 hhodinou

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 4 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
13:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 6 hhodinami

Dávat víc než dvě procenta HDP na obranu je teď dle Schillerové nereálné

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.
před 7 hhodinami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 14 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 15 hhodinami
Načítání...