Lobbista Marek Dalík přijel pár desítek minut před vypršením lhůty pro nástup k ruzyňské věznici, kde si má začít odpykávat čtyřletý trest. Soudy mu ho uložily v kauze kolem nákupu vozidel Pandur.
Vězni na Dalíka při příchodu zpoza mříží hlasitě pokřikovali „Vítej v pekle“. Termín pro nástup do výkonu trestu mu měl vypršet v 16:00, Dalík přijel zhruba o 20 minut dříve. Před věznicí vystoupil z auta a s novináři nechtěl hovořit. Oči mu zakrývaly sluneční brýle, na sobě měl bílé triko a tmavě modré sako.
Den před nástupem do vězení Marek Dalík odletěl do zahraničí. Zpráva se rozšířila kvůli jeho fotografii na letišti, kterou zveřejnil na Twitteru europoslanec Petr Ježek (ANO). „Ztratit se nechystám. Soudkyně informována předem. Zítra jsem zpět,“ napsal Dalík.
Slonková: Život na útěku není pro každého
„Život na útěku není pro každého. Ten člověk musí být velmi silný a odolný. Každé ráno vstáváte s tím, že otevřete dveře a tam na vás může čekat policie, která vás vypátrala,“ přiblížila šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková.
Lobbista obdržel minulý týden výzvu od soudu, aby 1. září nejpozději ve čtyři hodiny odpoledne nastoupil do vazební věznice v Praze Ruzyni. Někdejší spolupracovník premiéra Mirka Topolánka si má za pokus o podvod při nákupu obrněnců Pandur odpykat čtyři roky.
Serveru Neovlivní.cz Dalík už dříve v rozhovoru řekl, že má z vězení strach: „To, že tam půjdu, už je jasné, ale smířený s tím nejsem. Jsem z toho vyřízený. To je lepší slovo než smířený. Že se stane zázrak, to si nemyslím. Spíš se bojím toho, abych to ve zdraví přežil. Minimálně psychicky, toho se bojím hodně.“
Do vězení soud Dalíka poslal za podvod při nákupu pandurů
Policisté vyšetřovali Dalíka, bývalého poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka, na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Svědek v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů.
Soud Dalíka poslal do vězení za to, že podváděl, když předstíral, že může zakázku ovlivnit a pokusil se tím od zbrojařů vylákat peníze. Neprokázalo se naopak, že by šel pro úplatek na žádost někoho z vlády. Dalík celou dobu vinu odmítá. Jeho kauzou se ještě bude zabývat Nejvyšší soud, kam podal dovolání. Další jednání před soudy však nemá vliv na odklad nástupu do výkonu trestu.
Nákup pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele – firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kdy Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Šance na propuštění?
Na svobodu by se tak mohl dostat za předpokladu, že se jeho obhajobě podaří najít takovou vadu v uplynulém procesu, na základě které by Nejvyšší soud celý případ znovu vrátil k Vrchnímu soudu.
Možností pro vykročení z cely je také obnovení procesu na základě nových informací; lobbista v nedávném rozhovoru pro Neovlivní zmínil, že úplatek nebyl úplatkem, ale provizí a že on sám v celém případu figuroval jako prostředník, který měl zajistit důvěryhodnost slovenského zbrojaře Miroslava Výboha.
Podle reportéra ČT Jiřího Hynka se kvůli těmto novým informacím za Dalíkem už chystá policie. „Verzi, že šlo o standardní legální provizní smlouvu, mohl říct během soudního líčení,“ doplnila investigativní reportérka Sabina Slonková. „Tvrdí, že mu advokáti radili, aby to neudělal a že mu všichni ostatní řekli, že mu to nedosvědčí – včetně Mirka Topolánka.“
Branou ruzyňské věznice by spolupracovník někdejšího premiéra Mirka Topolánka projít také při předčasném propuštění za dobré chování. „Mírně jsem se přikláněl k tomu, že na první pokus výkon trestu nenastoupí. Možná i proto nastoupil, aby si nesnižoval šanci na to, aby byl podmínečně propuštěn,“ uvádí v této souvislosti bývalý vyšetřovatel korupce a finanční kriminality a senátor za zelené Václav Láska.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
