Praha - Výsledkem včerejších krajských voleb sice byla výhra sociální demokracie, nejednalo se ovšem zdaleka o tak mocné vítězství jako před čtyřmi lety, když Lidový dům obsadil všechny kraje. Vítězství komunistů na Karlovarsku a Ústecku ukázalo sílu „permanentně opoziční“ strany, propad občanské demokracie a TOP 09 (které například na jihu Moravy v součtu nepřesáhly ani 20 % hlasů) potom zobrazil nechuť voličů k vládním stranám.
ČSSD je sice faktickým a stále výrazným vítězem voleb – obsadila všechna moravská hejtmanství a s výjimkou tří i ta česká – ve srovnání s krajskými volbami v roce 2008, kdy svou „oranžovou tsunami“ přelila všechny kraje, ovšem mírně oslabila a v souhrnu přišla v krajských zastupitelstvích o 75 mandátů.
Nesporným vítězem voleb se stala Komunistická strana Čech a Moravy. Partaj Vojtěcha Filipa vyhrála volby v Ústeckém kraji, kde se ziskem 25,3 procenta hlasů výrazně porazila i vládní sociální demokraty (ti jako druzí získali 16,1 %), uspěla i na Karlovarsku, byť zde se s ČSSD třely o desetiny procenta. V devíti krajích navíc skončila na druhém místě a celkově si polepšila o 68 mandátů v krajských zastupitelstvech.
Sám Vojtěch Filip proto konstatoval, že jeho strana cítí zvýšenou odpovědnost za osud České republiky. Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov ovšem pochybuje o tom, nakolik se straně podaří voličská očekávání naplnit: „Voliči očekávají, že jim komunisté zlepší život a oni to pocítí a třeba jim za to znovu dají hlas. Nejsem si ale jistý, jestli je to v silách komunistické strany.“
ČSSD a KSČM: Oranžové šaty, botky rudé, zítra naše svatba bude
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka v reakci na výsledky uvedl, že jeho strana preferuje koalice s komunisty a lidovci. Hovory o bohumínském usnesení, které straně zakazuje vládní spolupráci s KSČM, podle něj nejsou na pořadu dne a strana v případě vítězství ve sněmovních volbách zvažuje menšinovou vládu s podporou komunistů.
Bohuslav Sobotka:
„Sociální demokracie má se spoluprací s komunisty zkušenost. Koalic pravděpodobně přibude. Pokud jde o debatu o bohumínském usnesení, v tuto chvíli pro ni nemáme důvod. Na budoucím sjezdu v Ostravě budeme debatovat o variantě menšinové vlády sociální demokracie s KSČM.“
Výraznou změnou prošel i Senát, byť o definitivním výsledku voliči rozhodnou ve druhém kole teprve příští týden. Naproti tradovaným informacím o tom, že levicoví voliči do horní komory příliš nevolí, se totiž ukázal pravý opak. Ze sedmadvaceti volebních obvodů, v nichž se do Senátu volilo, proměnila ČSSD 23 příležitostí a komunisté dvanáct. V Praze, o níž se od 90. let pro její pravicovost říkalo, že by zde vyhrála i Klausova tenisová raketa, potom komunistický kandidát – Jiří Dolejš – postoupil do druhého kola dokonce z prvního místa.
Tvrzení levice, že volby byly „referendem o vládní politice“, ale do jisté míry podkopává nízký počet lidí, kteří přišli hlasovat. Letos to bylo necelých 37 procent voličů. Před čtyřmi lety byla účast 40,3 procenta. Sociální demokracii, jejíž hejtmani dosud v krajích vládli, mohly uškodit také korupční kauzy, jako byl případ někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha či zatčení Pavla Koudy, náměstka ústecké hejtmanky Jany Vaňhové.
ODS: Prohra je železným pravidlem vlád
Výrazné ztráty ve volbách utrpěla česká politická pravice, zejména vládní ODS. Té se sice podařilo zvítězit v Plzeňském kraji, zdejším lídrem byl ovšem někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, kterého premiér Petr Nečas z pozice v rekordně krátkém čase jednoho dne odvolal proto, že údajně nezvládal hospodaření ministerstva. V plzeňském krajském zastupitelstvu navíc většinu drží ČSSD a KSČM a dá se předpokládat, že právě tyto dvě strany uzavřou krajskou koalici.
Až na západočeskou výjimku neskončili občanští demokraté nikdy na vyšším než třetím místě. V Libereckém kraji získali jen necelých deset procent hlasů a stejný výsledek se opakoval i na Zlínsku – odsud přitom pochází sám předseda ODS. Celkem občanští demokraté přišli o 78 mandátů.
Nečas ovšem již včera odpoledne avizoval, že celostátní vedení vyvozuje odpovědnost za výsledek celorepublikových, a nikoli krajských voleb. Upozornil také na to, že prohra vládních stran v krajských volbách představuje „železné pravidlo českého politického cyklu“ a v době levicových kabinetů se jí nevyvarovala ani sociální demokracie.
Podle analytičky Martiny Lustigové je takový postoj ovšem alibistický. „Není možné, aby se předseda strany tvářil, že krajské a senátní volby nejsou odpovědností celostátního vedení. Petr Nečas bude hledat jakékoli argumenty, aby snížil váhu prohry ODS.“
Již nyní je jisté, že ODS oslabí i v Senátu. V horní komoře obhajovala třináct senátorských křesel, postoupila ovšem jen do deseti duelů a ze soutěže o senátorský úřad vypadl i dosavadní předseda senátorského klubu občanské demokracie Richard Svoboda.
Neúspěch si připsal také stranický místopředseda Alexandr Vondra, který na Litoměřicku nedokázal postoupit do druhého kola. To spolu s celkově nevyhovujícím výsledkem voleb, jejichž stranickým manažerem byl další místopředseda strany Pavel Drobil, dává tušit, že nejvyšší vedení ODS projde na listopadovém volebním kongresu strany výraznější proměnou. Sám Nečas ale varoval straníky, aby útočili na jeho předsednické křeslo.
Petr Nečas:
„ODS by se měla vyvarovat toho, aby si zabudovala do svých útrob sebevražedný algoritmus, že její předseda, pokud je premiér, získává jenom dva roky, protože potom se čekají krajské volby.“
Podle ekonoma Luďka Niedermayera se do výsledku pravice promítlo i to, že tradičně úspornou politiku prosazuje v době hospodářské krize. „Do jaké míry by byli voliči kritičtí ke své vládě v okamžiku, kdyby ekonomika rostla? Bohužel jsme se dostali do situace, kdy naše ekonomika je jednou z nejhůře rostoucích v okolí a dokonce i v EU.“
O velkém úspěchu nemůže hovořit ani TOP 09; ačkoli v předchozích krajských volbách neexistovala a jakýkoli zisk pro ni byl pozitivem (dostala do deseti zastupitelstev, ve třech krajích byla čtvrtá, v pěti pátá a ve dvou šestá), nakonec se ve voličské přízni pohybovala jen nad pětiprocentní hranicí, průměrně utržila 6,6 procenta. Místopředseda strany a ministr financí Miroslav Kalousek z toho nepřímo obvinil média. „Nízká volební účast je špatné vysvědčení a odpovědnost politických stran, otázkou je, jestli výlučná. Bída české politiky jde ruku v ruce s bídou české žurnalistky,“ konstatoval. Strana přišla i o svůj senátorský klub.
Trhák voleb: Jiří Čunek
Nesporně významné byly volby pro její „mateřské“ křesťanské demokraty. „Hráli o to, jestli se udrží na politické scéně, a jejich úspěch v krajských volbách je pro tuto stranu životně důležitý,“ zdůrazňuje analytička Lustigová. KDU-ČSL nebo její koalice uspěly v bitvě o devět zastupitelstev. V pěti krajích skončili třetí a na Zlínsku, kde vedl krajskou kandidátku Jiří Čunek, zůstali dokonce druzí za ČSSD.
Právě někdejší šéf a vicepremiér z Topolánkovy vlády, který na Vsetínsku obhajoval i senátorský mandát, si také připsal největší voličskou oblibu. Už v prvním kole získal 47,28 procenta hlasů a stal se tak celorepublikově nejpodporovanějším kandidátem do horní komory.
Jiří Čunek:
„Tak velký výsledek jsem nečekal a je to pro mě i s krajským výsledkem velká osobní satisfakce. Je to velká vděčnost voličům za to, že mají vlastní rozum a věří tomu, co vidí, co znají, a ne tomu, co jim zprostředkují média.“
Překvapení voleb: Skokani Čuba, Dernerová a liberečtí starostové
Letošní krajské volby poprvé voličům umožňovaly udělovat preferenční hlasy, tzn. kroužkovat, a toho také využili. V Ústeckém kraji se z původní 55. pozice dostala na první místo mostecká senátorka Alena Dernerová kandidující za hnutí Severočeši.cz. „Jsem překvapená, opravdu jsem si nemyslela, že se dostanu z pětapadesátého místa až na top kandidátky,“ řekla. Na Zlínsku lidé preferovali někdejšího šéfa agrokombinátu Slušovice Františka Čubu, který kandidoval za Stranu práv občanů ZEMANOVCE. Kroužkování ho vyslalo z posledního místa kandidátky na první.
Největším skokem je ovšem hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které na severu Čech se ziskem 22,21 % hlasů volby vyhrálo. Strana, která vznikla před minulými krajskými volbami, také oproti ukončenému volebnímu období také výrazně posílila; získala 13 mandátů oproti předchozím šesti. „Prvotní pocit euforie a nadšení je už za námi, cítíme odpovědnost, ale pro složení fungující koalice bude potřeba dohoda s dalšími dvěma subjekty,“ uvedl lídr libereckých starostů Martin Půta.
Propadák voleb: Jiří Paroubek
Jedno z největších rozčarování museli zřejmě navzdory masivní předvolební kampani pocítit národní socialisté někdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Strana NS-LEV 21 zůstala ve volbách hluboko pod pětiprocentním kvorem potřebným pro vstup do krajských zastupitelstev, na Ústecku utržila necelá tři a na Karlovarsku necelá dvě procenta hlasů, ve zbylých krajích se pohybovala kolem setin procenta. „LEV 21 chcípnul,“ konstatoval komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. „Jsem zvědavý, kdo by ho v tuto chvíli chtěl nějakými financemi nakrmit.“
Sám Paroubek ovšem konstatoval, že krajské volby byly jen generálkou na volby sněmovní a v nich se chce strana s konkurenty znovu utkat. „Teoreticky vzato může Jiří Paroubek pokračovat v pokusech ještě hodně dlouho a může zkoušet generálky nepřetržitě, pokud na to bude mít peníze,“ podotkl komentátor Práva Mitrofanov. „Ale kdo mu na to dá peníze, když dva velké televizní výstupy Jiřího Paroubka jsou spojeny s porážkou?“
