Praha - 8. března si lidé po celém světě každoročně připomínají Mezinárodní den žen. Svátek měl připomínat stávku newyorských švadlen z března 1908. Poprvé se slavil v roce 1911. Na demonstracích ženy žádaly volební právo a konec diskriminace v práci. Nyní jej muži využívají k obdarování žen květinou či jinou pozorností, aby jim tím vyjádřili svoji úctu.
V Česku si mnoho lidí spojuje svátek s komunistickým režimem, který jej využíval k politickým účelům. Za socialismu v Československu MDŽ provázely velké oslavy, pracovníci a pracovnice závodů se obvykle scházeli v sálech kulturních domů, kde ženy dostávaly karafiáty, ručníky, hrnečky či jiné drobné dárky. Kvůli zprofanování svátku jej Senát chtěl několikrát vypustit ze seznamu významných dní a nahradit Dnem matek, sněmovna to ale vždy zamítla.
Ačkoli mnoho českým mužů MDŽ slaví, v popularitě mírně zaostává. Nejvíce jdou podle obchodníků květiny na odbyt na Den matek a pomyslná druhá příčka patří svátku Valentýn, který v Česku rychle zdomácněl. V některých zemích MDŽ na popularitě tak výrazně jako v Česku neztratil. Stále velmi oblíbený je například v Maďarsku. Tam statistiky prodejů ukazují, že muži koupí 8. března dokonce více květin než na Valentýna.
Specifický přístup si k MDŽ uchovávají komunisté. Pravidelně pořádají oficiální setkání, které jakoby z oka vypadlo těm před listopadem 1989, jenom účast je menší. Letos pozvali čelní představitelé KSČM do Sálu státních aktů Poslanecké sněmovny starostky, místostarostky obcí, členky krajských zastupitelstev, poslankyně, ale i velvyslankyně Číny, Sýrie, Jihoafrické republiky a chargé d' affaires Kuby. Kromě karafiátů nechyběly ani verše v podání Jiřiny Švorcové.
