Lékaři mají při vydávání zbrojního průkazu hlavní slovo, možná ještě posílí

Praha – Ministerstvo vnitra by chtělo umožnit lékařům přímý vstup do centrálního registru zbraní. Například psychologové tak budou moci snadno zjistit, zda mají jejich pacienti zbrojní průkaz. Role lékařů by tak mohla při vydávání a dohledu na zbrojní průkazy ještě posílit. Již dnes je klíčová, k vydání průkazu je nutný lékařský posudek, jeho součástí může být i psychologické vyšetření.

O tom, zda má pacient zbrojní průkaz, se dnes může dozvědět praktický lékař, nikoli však specialista nebo psychiatr. To chce ministerstvo vnitra změnit, psychiatři tak budou moci snadno zjistit, zda člověk, který k nim přijde se závažným problémem, zbrojní průkaz má, či nemá, uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Přísněji by měla postupovat také policie a u lidí, které pošle na mimořádné lékařské vyšetření, ihned zajistit zbraně a zbrojní průkaz.

Podmínky: věk, bezúhonnost, zdraví i spolehlivost

Pořídit si zbrojní průkaz, který je nutnou podmínkou pro legální nošení zbraně, je v Česku poměrně komplikované. Žadatel musí být nejméně 18 let starý, pokud si chce pořídit zbraň pro lov nebo sport, a pak může vlastnit jen určité typy. U dalších kategorií, kam spadá držení zbraně k ochraně zdraví či majetku, k výkonu povolání, ale také ke sběratelským účelům, je věková hranice ještě o tři roky vyšší. Existují výjimky z věkové hranice, ty se ale týkají pouze sportovních klubů a škol, kde je součástí výuky myslivost či výroba zbraní.

Zájemce o průkaz musí být trestně bezúhonný. Jeho zdravotní způsobilost posuzuje praktický lékař, který by měl například zjistit, zda netrpí náhlými ztrátami vědomí, jako třeba u epilepsie, zákon o zbraních se výslovně zmiňuje také o možnosti poslat žadatele na psychologické vyšetření. To není všeobecně povinné, podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví je však nutné v případě, že je v péči klinického psychologa „pro nemoc, která omezuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel“. Úřady při vydávání průkazu také zjišťují, zda žadatel nepije přes míru nebo nebere drogy.

Každý zájemce o zbrojní pas pak musí složit zkoušku u zkušebního komisaře. „Ty zkoušky nejsou vůbec jednoduché, skládají se z teoretické i praktické části a klíčové vždy je umět bezpečně ovládat zbraň,“ popisuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Zbrojní průkaz vydává policie na dobu deseti let (do loňského roku na pět let), při vydání nového je vždy nutné projít povinnými vyšetřeními. Za určitých okolností může mít průkaz zkrácenou platnost nebo o něj lze předčasně přijít. Podle Jiřího Hynka se tak stává, pokud je někomu prokázán přestupek proti občanskému soužití, konkrétní příčinou může být například řízení v opilosti. „Musí tady existovat jakýsi komunitní systém, jako je to ve světě. Jestliže občané mají pocit, že jiný občan by je potenciálně mohl ohrožovat, tak na to musí poukázat na místní úřad,“ podotkl.

Koaliční politici uvažují o zpřísnění

Na rozdíl od Jiřího Hynka míní politici vládních stran, že ve skutečnosti není příliš obtížné jednotlivými fázemi získávání zbrojního průkazu projít. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Bronislav Schwarz (ANO) již před uherskbrodskou tragedií o možných změnách jednal s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). „Říkal, že bychom měli omezit držitele zbraní, tak jejich duševní vyšetření. Měli bychom znovu zavést více kontrol u policie,“ shrnul Bronislav Schwarz. Chovanec potom dal najevo, že považuje množství zbrojních průkazů v Česku za příliš vysoké.

K možnému zpřísnění pravidel přistupuje opatrně opozice, podle Zbyňka Stanjury (ODS) není možné unáhlovat se. Zpřísnění procesu, který vede k vydání průkazu, potom odmítá prezident zbrojařské asociace. „Podmínky jsou u nás velmi přísné v porovnání s ostatními zeměmi, stačí jen dodržovat pravidla,“ řekl. Také předseda sportovního klubu Kapslovna Miroslav Váňa nevidí důvod k omezování počtu zbrojních průkazů. „To akorát budou lumpové vědět, že jsou lidé neozbrojení a o to to budou mít jednodušší,“ podotkl.

Průkaz stojí tisíce, zbraň i desítky tisíc

Získat legální zbraň v Česku také není levná záležitost, žadatel totiž platí poplatky za samotnou zkoušku, lékařskou prohlídku a správní poplatek za vydání průkazu. Jen to dohromady může přesáhnout tři tisíce korun. Dalších zhruba tisíc korun by zájemce zaplatil za přípravný kurz ke zkoušce, který ale není povinný. Běžná pistole pak stojí mezi 10 a 20 tisíci korunami. Každou palnou zbraň je třeba do deseti dnů od zakoupení zaregistrovat. Češi mají největší zájem o krátké palné zbraně, mezi nejprodávanější patří samonabíjecí pistole. Jaké zbraně je možné legálně držet, zjistíte na stránkách ministerstva vnitra.

V Česku bylo ke konci minulého roku 292 283 držitelů zbrojních průkazů a v policejní evidenci 752 387 zbraní. Nejvíce z nich podle informací ministerstva vnitra spadá do kategorie zbraní k ochraně života, zdraví a majetku. Počet průkazů posledních pět let klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 3 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 8 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 10 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 15 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 18 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 18 hhodinami
Načítání...