Brno - Finanční ředitelství Brno zamítlo odvolání brněnského krajského soudu proti dvoumiliardové sankci za stavbu nového justičního areálu. Soud má nyní peníze vrátit státu. Tuto sankci udělil finanční úřad za různá administrativní pochybení spojená s výstavbou. Soud ani ministerstvo spravedlnosti ale částku nemají a chtějí požádat o prominutí. Částka dvě miliardy korun představuje veškeré náklady spojené s výstavbou brněnského justičního areálu. V něm sídlí Městský soud Brno a brněnské městské státní zastupitelství, dále Okresní soud Brno-venkov a také tamní státní zastupitelství.
Krajský soud Brno musí vrátit státu dvě miliardy
„Další postup bude patrně ten, že požádáme o prodloužení lhůty splatnosti odvodu a o jeho prominutí. Je třeba zdůraznit, že nikomu nevznikla škoda a že jde o účetní operaci týkající se státního rozpočtu, tedy o situaci, kdy stát platí opět státu,“ zdůraznila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Vedení soudu pochybení důrazně odmítlo.
Finanční úřad zjistil chyby v administrativě spojené se stavbou areálu. Podle něj krajský soud nepostupoval správně při projektu a peníze na něj vyčleněné státem by měl proto vrátit. Justiční areál ale stojí a je již delší čas plně v provozu.
V roce 2005 se předpokládalo, že stavba komplexu přijde na 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun. Investici v této výši schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Později ale celkové náklady za tento projekt narostly až na 1,938 miliardy korun.
Justiční palác v Brně
Lippert pochybení odmítá, odpovědnost úředníků je minimální
Jedním z lidí, kteří financování stavby řídili, byl ekonom krajského soudu Jan Lippert. K pochybením podle něj patřily například špatné termíny splatnosti na fakturách. Ty byly v rozporu s tím, co tehdy požadoval stát. Lippert ale trvá na tom, že pochybení nebyla zásadní a byla jen v rovině formální. Předseda krajského soudu Jaromír Pořízek v minulosti upozorňoval na to, že změna nákladů v tomto projektu je komentována špatně. Podle něj sice vzrostly z původních 800 milionů přes schválených 1,7 miliardy na konečné téměř dvě miliardy, ale při stanovení prvotní částky nebyly známy mnohé údaje z projektové dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu, či na sítě. V původním zadávacím řízení se také nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhuje Okresní státní zastupitelství Brno-venkov.
Ministerstvo financí ale říká, že zatím není vůbec jasné, jestli žádosti vyhoví. Soudu přitom nepomůže ani fakt, že jde o státní instituci. „Žádná speciální pravidla ke státním orgánům nefungují a ke všem žadatelům se přistupuje stejně,“ komentuje situaci mluvčí české daňové správy Jaroslava Musilová. Pokud by soud dvě miliardy nakonec musel zaplatit, požádalo by nejspíš ministerstvo spravedlnosti o navýšení rozpočtu.
Osobní odpovědnost úředníků za způsobené škody je v Česku mizivá i přesto, že podle zákoníku práce může úředník platit až do výše svých čtyř platů. „Odpovědnost se rozmělňuje. Rozhodnutí dělá politická reprezentace, výkon rozhodnutí mají na starosti úředníci a následně funguje přepinkávání odpovědnosti mezi těmi dvěma stranami a ve výsledku za to nezodpovídá nikdo,“ kritizuje situaci Stanislav Beránek z Transparency International.
GALERIE
videogallery_224388