Praha – Oproti loňsku je počet krádeží na železničních tratích téměř dvojnásobný. Zloději kovů denně kradou vše, co lze odevzdat ve sběrně. Mezi nejčastější „úlovky“ patří i součástky zabezpečovacích zařízení. Dochází tak nejen k hmotným škodám, ale také k ohrožení bezpečnosti cestujících.
„Představte si například, že vlak už vjede na trať, ze které někdo ukradne trafo. Nejenom, že tím zloději ohrožují svůj život, ale může dojít i k obecnému ohrožení,“ tvrdí Zdeněk Chrdle, ředitel firmy, která na českou železnici dodává zabezpečení. A pokračuje: „Zabezpečovací zařízení krádež identifikuje a okamžitě postaví všechna návěstidla na červenou. Když se ale proti návěstidlu řítí rychlík sto šedesátikilometrovou rychlostí, tak strojvedoucí musí použít rychlobrzdu, padají kufry a cestujícím hrozí zranění.“
Nejčastěji se železniční lapkové zaměřují na komponenty trakčního vedení. „Lákají je také tlumivky, které obsahují měď. Nedávno jsme v jednom dni měnili šest ukradených tlumivek a následující den už byla jedna z nich zase ukradena,“ popisuje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Tomáš Drvota. Denně tak v Česku podobně z kolejí zmizí deset až patnáct komponent železničního zařízení. Ohrožené jsou taky například kabely, transformátory čidel nebo počítače náprav.
„Typické jsou krádeže pro některé konkrétní oblasti, v poslední době například pro severní a východní Čechy. Suverénně nejvíc postiženou železnicí je trať z Ústí do Chebu, tam je to dnes a denně několik případů,“ uvádí Zdeněk Chrdle z AŽD Praha. Jen správce kolejí, společnost SŽDC, loni vyčíslila ztrátu po krádežích na 24 milionů korun.
Nejde přitom jen o vzniklou škodu. Krádeže taky přidělávají problémy dispečerům provozu. Zařízení při zmizení kterékoliv z komponent hlásí obsluhujícím zaměstnancům chybu. Vlaky pak jsou často vypravovány systémem telefonického dorozumívání. „Musí nastat nouzové vypravování vlaků, to stejné platí o ovládání železničních přejezdů,“ potvrzuje mluvčí správců kolejí Drvota a ředitel AŽD Chrdle ho doplňuje: „Představte si, že na frekventované trati, třeba prvním koridoru, se jezdí na telefonické dorozumívání. Už to je atribut absolutně snížené bezpečnosti. To je nebezpečný stav, který by neměl být.“
