Archeologický výzkum v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích na Domažlicku má nečekaný výsledek. Pod podlahou se pomocí sondy a radaru podařilo objevit hrob významného českého šlechtice Jana Jiřího ze Švamberku, který byl mimo jiné nejvyšším komorníkem císaře Rudolfa II. a zasadil se o náboženskou svobodu v českých zemích.
O tom, kde je pohřben Jan Jiří ze Švamberka, se dosud jen spekulovalo. Vědecký tým, který na objevu pracuje, proto zůstával dlouho v anonymitě. Tajné bylo i místo nálezu. První záznamy z hrobky se poprvé objevily na veřejnosti až nyní. Odborníci mluví o archeologické senzaci.
Jan Jiří ze Švamberka patřil mezi nejvýznamnější české šlechtice. Historik Jiří Jánský se rodu Švamberků dlouhodobě věnuje. Podle svých slov netušil, že se někdy takového objevu dočká. „Je to naprosto úžasný objev. Jsem z toho celý pryč,“ popsal své první dojmy.
Zásadní roli sehrála technika
K odhalení hrobu přispěl nakladatel a regionální badatel Zdeněk Procházka, který na Domažlicku zkoumá kostely. „Když jsem dělal poběžovický kostel, dostal jsem se k informacím, že je tam hrobka, která byla kdysi vykradená a mohl by v ní být Jan Jiří ze Švamberka,“ řekl České televizi.
Na přesném datu narození českého šlechtice se badatelé neshodují. Objevují se roky 1548 nebo 1555. Svou politickou kariéru zahájil v roce 1584, kdy se stal hejtmanem Plzeňského kraje. Později byl hejtmanem i Prácheňského a Bechyňského kraje.
V roce 1598 se stal jedním z dvanácti zemských soudců za panský stav a po pěti letech byl jmenován nejvyšším dvorským soudcem. 8. srpna 1609 převzal funkci nejvyššího komorníka císaře Rudolfa II.
Jan Jiří ze Švamberka byl protestant. Vrcholem jeho politické kariéry tak bylo jednání o Rudolfově majestátu, jehož výsledkem byla svoboda náboženského vyznání v českých zemích. Nikdo tak nově nemohl být nucen ke katolické víře.
Po smrti Petra Voka zdědil rožmberský majetek a stal se tak jedním z nejmajetnějších českých šlechticů. Byl dvakrát ženatý a měl pět dětí. Zemřel 15. dubna 1617.
Požádal proto odborníky, aby podlahu prohlédli pomocí georadaru, který dokáže odhalit dutiny. „Udělala se malá dírka do podlahy a zjistili jsme, že jde zde Jan Jiří skutečně pohřben,“ dodává Procházka. Hrobka je jinak nepřístupná. V roce 1907 se v kostele dělala nová podlaha a vchod do hrobky byl zazděn.
Rakev zdobená zlaceným písmem
V hrobce byli pohřebni výhradně Švamberkové. Uvnitř sonda odhalila zbytky rozpadlých dřevěných rakví a také jednu kovovou s malovaným portrétem šlechtice. Rakev je celá bohatě zdobená a popsaná zlaceným písmem, které jasně ukazuje, že je uvnitř pohřbený právě Jan Jiří ze Švamberka.
Oproti předpokladům ovšem sarkofág není cínový, ale měděný. Jiná, než historici čekali, je i podobizna šlechtice vyobrazená na rakvi. „Zajímavé je jeho realistické zobrazení, jak je plešatý,“ poznamenal historik Jiří Jánský.
Skulinou v plechu se kamera dostala i dovnitř sarkofágu, kde čekalo opět překvapení. Místo ostatků byla uvnitř další truhla, tentokrát ale dřevěná. Nabalzamované tělo šlechtice v ní leželo zřejmě ještě několik měsíců po smrti. Jan Jiří ze Švamberka zemřel v dubnu 1617, do měděného sarkofágu byl ale pohřben až na podzim. Dlouhý interval mezi úmrtím a pohřbem tehdy znamenal, že šlo o velmi váženou osobu.
Hrobka se ale otevírat nebude. Základní informace, které odborníci potřebují, se podle archeologa Pavla Břicháčka dají zjistit pomocí minisondy, která byla do hrobky zavedena. Vznikne také podrobný digitální model, který budou archeologové dál zkoumat. Záznamy chtějí porovnat s hrobkou Petra Voka ve Vyšším Brodě nebo císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Na podstavci císařova sarkofágu jsou totiž stejní andělé, jako u rakve Jana Jiřího ze Švamberka.
Objev desetiletí ve Vyšším Brodě
Významnou hrobku českých šlechticů objevili archeologové i v roce 2011 právě ve Vyšším Brodě. Tehdy hlásili dokonce objev desetiletí. Klášter na Českokrumlovsku ukrýval dvoupatrovou hrobku s těly 39 příslušníků slavného rodu Rožmberků. V prostoru o rozloze patnáct metrů čtverečních po dobu 400 let bez hnutí ležel i zachovalý sarkofág s nejslavnějším příslušníkem jihočeské dynastie – Petrem Vokem.
