Sedm držitelů klíčů odemklo komoru s českými korunovačními klenoty ve svatovítské katedrále. Klenoty se vystavují jen za zvláštních okolností, většinou při příležitosti volby českého prezidenta. Od neděle 15. května budou po dva týdny ve Vladislavském sále na oslavu letošního 700. výročí narození Karla IV.
Naposledy byly klenoty vystaveny před třemi lety, když byl Miloš Zeman zvolen v přímé volbě prezidentem. Při ceremoniálu vyzdvihování klenotů byl Zeman viditelně indisponován. Podle oficiálních vyjádření trpěl virózou, tehdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ale tvrdila, že byl ze Zemana cítit alkohol.
Dnešní slavnostní akt se obešel bez mimořádných událostí. Klíčníci strávili v komoře necelých deset minut, poté si klenoty poprvé prohlédli. Pracovníci Hradu je následně přemístili do Vladislavského sálu, kde si sedm představitelů státu, města a církve vyslechlo informace o historii klenotů. „Je to pro nás radostná událost,“ řekl novinářům pražský arcibiskup Dominik Duka.
Předseda vlády už dopoledne vyzdvihl význam „zadavatele“ klenotů, krále Karla IV., a na shromáždění akademické obce uvedl, že jeho strategické vládnutí považuje za inspiraci pro současnost, protože rovněž vládl v době, kdy byla Evropa neklidná. „Pokud my, v době četných projevů krize našeho kontinentu, uvidíme v Karlovi IV. v prvé řadě Evropana, odneseme si do dnešních časů posilu i odpovědnost,“ doplnil.
Vstup na výstavu je zdarma
Klenoty jsou ukryté v těžko přístupné Korunní komoře opatřené sedmi zámky, která se nachází v kapli sv. Václava. Uloženy jsou v trezorové skříni, která se odemyká sedmi stejnými klíči. Kromě prezidenta je drží premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražská primátorka, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly.
Korunovační klenoty jsou symbolem české státnosti. Sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky.
Svatováclavská koruna
Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je vyrobena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu.
Koruna má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí.
Na koruně je 19 safírů, 44 spinelů, jeden rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.
Žezlo
Královské žezlo pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Na délku měří 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
Jablko
Královské jablko pochází také z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida.
K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
Korunovační plášť
Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.
