Praha – Ministr zahraničí Jan Kohout v pořadu Interview ČT24 uvedl, že Vladimír Remek má zájem o post velvyslance v Moskvě. Řekl mu to prý na vzájemné schůzce v minulém týdnu. Podle Kohoutových informací už prý také požádal o bezpečnostní prověrku u Národního bezpečnostního úřadu. „Když jsem s ním mluvil, projevil zájem o post v Moskvě. Je to zhruba týden,“ zmínil ministr. Právě Remka dlouhodobě prosazuje na post velvyslance prezident Miloš Zeman.
A právě hlava státu je připravena vyslat první várku nových velvyslanců – jejich jmenování má podepsat ve čtvrtek. Zastupitelské posty se ale obsadí zejména v afrických a asijských zemích, kde jeden velvyslanec často obstarává diplomatické zastoupení v několika okolních zemích. Mezi nimi ale může figurovat i nový velvyslanec třeba v Brazílii. První skupina má zahrnovat jména, u nichž nejsou pochybnosti o jejich schopnostech. Například diskutované posty v Bratislavě nebo v případě Remka právě v Moskvě bude teprve schvalovat vláda
Po několika měsících se tak odblokuje výměna diplomatů v zahraničí. Listiny nových velvyslanců dosud Zeman držel v trezoru kvůli sporu s bývalým šéfem diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček minulý týden naznačil, že první várka se týká dvou až tří desítek zemí. Budou to velvyslanci, kteří již mají souhlas hostitelské země a kterým už chybí jen finální Zemanův podpis.
Druhá skupina diplomatů bude vládou projednána ještě v době letních prázdnin. Nový šéf diplomacie Jan Kohout do ní chce zařadit některá nová jména. Plánuje prý také změnit cílové destinace některých velvyslanců. Kvůli změnám v nominaci bude muset tento návrh na obměnu diplomatů projednat vláda. Až poté přijde opět na řadu prezident.
Jmenování velvyslanců se pozdrželo kvůli sporu mezi prezidentem Zemanem a nyní již bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Prezident prosazoval na velvyslanecké posty Klausovou a Remka, což se jeho oponentovi z prezidentské kampaně nelíbilo. Kvůli sporu Zeman odmítal podepsat i jmenování jiných ambasadorů.
Schwarzenberg nakonec angažování Remka připustil, s Klausovou ale nesouhlsil kvůli tomu, že u ní neviděl dostatečné předpoklady. Prezident Zeman v jednom z pozdějších rozhovorů zmínil, že Klausová je vystudovaná ekonomka a navíc deset stála po boku prezidenta Václava Klause.
Miloš Zeman:
„Každý velvyslanec má být především ekonom, má sloužit českému exportu a českým investicím a v tomto smyslu má hájit naše národní zájmy. Když se podíváte na strukturu našich kariérních diplomatů, zjistíte, že málokdo má takové zkušenosti jako Livia Klausová.“
Jan Kohout:
„Já si myslím, že paní Livia klausová je člověk, který je erudovaný. Ten pojem kariérní diplomat je velice zavádějící, v těch 90. letech byli vždy přijímaní lidé, kteří nebyli kariérní diplomaté. Nároky na velvyslance jsou trochu jiné. Ti mají reprezentovat zemi, mají otevírat dvěře politikům, kultuře, podnikatelům. Já si myslím, že v širším kruhu lidí by mě to jméno určitě napadlo.“
Schwarzenberg prosazoval na post velvyslance v Bratislavě dlouholetého diplomata Jaromíra Plíška. Podle Kohouta jde o kvalitního zaměstnance ministerstva, ale je svým zaměření orientován spíše na balkánské státy. „Když bych měl porovnat paní Livii Klausovou a pana Jaromíra Plíška, tak mi z toho vychází paní Klausová, která pro Českou republiku na Slovensku může udělat víc, protože symbolizuje jakousi česko-slovenskou vzájemnost,“ dodal Kohout.
Vladimír Remek je synem velitele československého vojenského letectva. Stal se 87. člověkem v kosmu. Před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Úspěch Remkovy mise zajistil v tehdejším Československu značnou oblibu jména Vladimír. Od roku 202 zastupoval v Rusku podnik ČZ Strakonice. V letech 2002 až 2004 byl obchodním radou a vedoucím obchodně ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Moskvě. Od roku 2004 je Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM a podle spekulací by se mohl stát velvyslancem v Rusku.
Livia Klausová vystudovala gymnázium a v roce 1966 také zahraniční obchod na VŠE. V letech 1967 až 1993 pracovala v Ekonomickém ústavu ČSAV, kde se zabývala problematikou mezinárodních financí a měnových institucí. V minulosti Klausová působila v dozorčí radě ČEZu, ZVVZ Milevsko nebo České spořitelny. Když byl Václav Klaus v roce 2003 zvolen prezidentem, tak Klausová deset let reprezentovala Česko v roli první dámy. Věnovala se také různým charitativním aktivitám – byla patronkou Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou i nadaci Život 90. Je rovněž předsedkyní správní rady Nadačního fondu Livie a Václava Klausových.
Jak se obsazuje ambasáda?
- Standardní procedura je taková, že prezident jmenuje velvyslance do funkcí na návrh ministerstva zahraničí, který předtím odsouhlasil kabinet. Protože má ale právě hlava státu poslední slovo, může ustanovení velvyslanců úspěšně blokovat. Podle někdejšího šéfa české diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) tak jmenování předcházejí vyjednávání mezi Pražským hradem a Černínským palácem. V jejich průběhu se také návrh pošle přijímající zemi a čeká se na tzv. agrément (souhlas) druhého státu. Posledním krokem je podpis prezidenta pod pověřovací listiny a odvolání dosavadního velvyslance.
