Praha - Prach z islandské sopky Grímsvötn postupuje nad Evropu. Britská letiště už zrušila pět set letů a v příletových halách se tísní tisíce lidí. Provoz omezila hlavně letiště ve Skotsku, které je zdroji prachu geograficky nejblíže. Sopečný popel postupuje dále nad Evropu a je možné, že brzy ovlivní letecký provoz i na českém nebi. Po roce se možná bude opakovat krizový scénář, kdy prach ze sopky Eyjafjallajökull ochromil leteckou dopravu v celé Evropě.
Klíma: Prioritou je vždy bezpečnost cestujících
„Sopečný popel může být pro motory letadla velmi nebezpečný, dalo by se říci až zákeřný,“ vysvětluje vedoucí kanceláře generálního ředitele Řízení letového provozu ČR Richard Klíma. „Jedná se v podstatě o velmi jemné drcené sopečné sklo, obsahuje křemík, síru a fluor. Když se dostane do motoru, tak se začne v spalovacích komorách tavit. Tím ucpe a zanese důležité části motoru a ten má potom tendenci vynechávat. Popel je také vysoce abrazivní a obrušuje jak povrch letadla, tak především čelní sklo,“ dodává.
O tom, zda letadlo může kvůli prachovým částicím vzlétnout, rozhoduje bezpečnostní systém jednotlivých aerolinek a je schvalován Národním úřadem pro civilní letectví. „Integrované bezpečnostní systémy řízení kvality a bezpečnosti jsou velmi přísné, v letectví je bezpečnost alfou a omegou všeho a nic nelze podceňovat. I pokud by za nepříznivých okolností dostalo letadlo povolení ke startu, tak vždy je tu poslední autorita, a to kapitán letadla, který má finální odpovědnost za provedení letu a může za těchto okolností odmítnout letět,“ objasňuje Klíma.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Richard Klíma:
„V zájmu aerolinek je především bezpečnost cestujících. To si samozřejmě velmi dobře uvědomují, protože jakýkoliv problém by narušil důvěru v jejich značku.“
Na otázku, do jaké míry se sopečný prach podepíše na letovém provozu v Evropě během následujících hodin, není Klíma schopen jednoznačně odpovědět. „Bavíme se tu přece jen o silách přírody. Situace ale zatím nevypadá tak špatně, bude tedy záležet třeba na francouzských orgánech, jak tuto situaci posoudí. V porovnání s loňským rokem je to mnohem lepší, sopka vyvrhuje popel v jiné konzistenci a ten rychleji klesá k zemi,“ troufá si odhadovat.
V řízení letového provozu nerozhoduje v podobných situacích typ ani velikost letadla. „Postupujeme podle nediskriminačního vzorce, že všichni jsou si rovni. Jedinou výjimkou jsou státní lety, ty mohou mít za určitých okolností přednost,“ říká Klíma a doplňuje: „Jedná se ale spíše o atribut mezinárodního zvykového práva, jde o projev úcty k hlavě státu. Letadlo tedy obvykle nečeká na přistání ani při odletu a celkově vzdušný prostor je k tomuto letadlu vstřícnější.“